Itálie Alpy

Jedete na lyže, kolo, na hory či za odpočinkem do Itálie?

Italské Alpy, zde nabízíme řadu kvalitních destinací a různé druhy ubytování pro vaši dovolenou v této Alpské zemi. Firemní cestu, konferenci, zájezd, lyžování... Vyberte si ze široké nabídky ubytování na našich webových stránkách… nebo nám zašlete konkrétní představu o cílové destinaci a vašich požadavcích, my zařídíme vše potřebné… Ubytování v Itálii-rezervace on-line

Poptávkový formulář -zajistíme ubytování v Itálii na “míru” pro Vás…

Firmy, veřejnost či cestovní kanceláře a agentury oceňují naši flexibilitu a vstřícnost, znalost místního prostředí, nonstop pracovní dobu…

Zájezdy do Itálie on-line     Zájezdy do Italských Alp on-line

 

Itálie

(italsky Italia ) je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.

Na severu hraničí s Francií (488 km), Švýcarskem (740 km), Rakouskem (430 km) a Slovinskem (232 km). Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). Itálii navíc patří území obklopené Švýcarskem Campione d’Italia. Z východu Itálii omývá Jaderské moře, z jihu Jónské moře a ze západu Tyrhénské moře a Ligurské moře. Celková délka pobřeží je 7600 km. K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Hlavním městem je od roku 1870 Řím.

Alpy leží v mírném pásu s rozdíly mezi vrcholy hor a údolími. Pádská nížina má chladný vnitrozemský charakter. Zbytek území leží v subtropickém středomořském pásu s typickým horkým suchým létem a mírnou zimou bohatou na srážky. Počasí a aktuální teploty v Itálii

Geografie pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n. m. včetně nejvyšší hory Mont Blanc 4807 m n. m.(Monte Bianco). Dolomity jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládá se v severní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin Brenta, Marmolada. Znamá jsou také jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n. m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n. m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád. Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).

Moře – Itálie je obklopená mořem pro svůj peninsulární charakter. Středozemní moře (původně Mare Nostrum, naše moře, jak mu říkali Římané) je z historických důvodů rozděleno na čtyři části: Jaderské moře, Tyrhénské moře,Jónské moře a Ligurské moře. Na západ od Sardinie se nachází Sardské moře (Mar di Sardegna) a na jih odSicílie Sicilský kanál (Canale di Sicilia) a Maltézský kanál (Canale di Malta). Sicílii od Kalábrie oddělujeMessinská úžina (Stretto di Messina) a od Afriky Sicilský kanál.

  • moře: Ligurské moře, Tyrhénské moře, Středozemní moře, Jónské moře, Jaderské moře
  • zálivy: Janovský záliv, Gaetský záliv, Salernský záliv, Tarentský záliv, Benátský záliv
  • průlivy: Messinský průliv, Otrantský průliv, Bonifácký průliv
  • ostrovy: Sicílie, Sardinie, Elba
  • souostroví: Toskánské souostroví (Arcipelago Toscano), Kampánské souostroví (Arcipelago Campano), Eolské ostrovy (Isole Eolie), Tremitské ostrovy(Isole Tremiti), Isole Pelagie, Isole Egadi
  • poloostrovy: Apeninský poloostrov, Salentina, Kalabrijský poloostrov, Gargano
  • pohoří: Apeniny, Alpy, Dolomity
  • jezera: Gardské jezero (Lago di Garda), Como, Maggiore, Trasimenské jezero
  • řeky: Pád, Adiže (Adige), Tibera (Tevere), Arno, Piave, Ofanto, Sineto
  • sopky: Etna, Vesuv (Vesuvio), Stromboli

Itálie

– vznikla roku 1861 spojením států na poloostrově. Po první světové válce se v Itálii chopili mocifašisté v čele s Benitem Mussolinim. Během druhé světové války se Itálie přidala na stranu hitlerovského Německa, což nakonec vedlo k porážce Itálie. Království bylo v roce 1946 nahrazeno republikou. Již ve starověku zde existovalo mnoho městských států, částečně založených v rámci řecké kolonizace, a také, hlavně v severní části, pak města Etrusků. V 8. století př. n. l. se pak z několika osad konsolidovalo nové město Řím, které neustálým růstem určovalo dění na Apeninském poloostrově (a nejen na něm) po více než tisíc let. Římská říše se rozpadla a definitivně zanikla roku476 n. l. Sám Řím zůstal centrem křesťanství i po tomto zhroucení, kdy byl Apeninský poloostrov ovládnut barbary. Novověk – na Apeninském poloostrově existovalo více států. Některé tyto státy byly sjednoceny králem Viktorem Emanuelem II. do Italského království. Další státy (například Benátsko nebo Papežský stát) byly připojovány postupně v následujících letech. V první světové válce bojovala Itálie na straně Dohody od roku1915, po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy. Přesto byla italská veřejnost nespokojena s výsledky války. V roce 1922 se po pochodu na Řím stal předsedou vlády Benito Mussolini. Mussolini vytvořil fašistickou diktaturu. Postupně ovládl zemi. Roku 1929 se mu podařilo dojednat vyrovnání s papežem ohledně rozsahu papežského státu.

Abruzzo L’Aquila
Apulie (Puglia) Bari
Basilicata Potenza
Benátsko (Veneto) Benátky (Venezia)
Kampánie (Campania) Neapol (Napoli)
Emilia-Romagna Bologna
Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia) Terst (Trieste)
Kalábrie (Calabria) Catanzaro
Lazio Řím (Roma)
Ligurie (Liguria) Janov (Genova)
Lombardie (Lombardia) Milán (Milano)
Marche Ancona
Molise Campobasso
Piemont (Piemonte) Turín (Torino)
Sardinie (Sardegna) Cagliari
Sicílie (Sicilia) Palermo
Toskánsko (Toscana) Florencie (Firenze)
Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) Trident (Trento)
Umbrie (Umbria) Perugia
Valle d’Aosta Aosta

Státní a náboženské svátky

  • 1. leden – Nový rok (Capodanno)
  • 6. leden – Tři králové (Epifania)
  • Pasquetta – Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
  • 25. duben – Den osvobození (Festa della Liberazione)
  • 1. květen – Svátek práce (Festa del Lavoro)
  • 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie (Ferragosto)
  • 1. listopad – Svátek všech svatých (Ognissanti)
  • 8. prosinec – Neposkvrněné početí Panny Marie (Immacolata Concezione)
  • 25. prosinec – Narození páně (Natale)
  • 26. prosinec – Svátek sv. Štěpána (Santo Stefano)

Apeniny – jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 km napříč Itálií (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je Corno Grande s výškou 2 912 m n. m.Hory jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější ledovec v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující kJaderskému moři je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý Apeninský poloostrov.

Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhléevropské pohoří. Název „Alpy“ resp. francouzský a latinský název „Alpes“ pravděpodobně pochází z latinského albus (bílý) nebo altus (vysoký). Dalším možným vysvětlením je keltský výraz „alp“, který označuje vysoké pohoří.

Dolomity – (italsky Dolomiti, německy Dolomiten) jsou jedním z horských masivů Italských Alp. Rozkládá se vseverní části Itálie, na východ od Bolzanské kotliny. Pohoří nemá jednolitý hřeben, skládá se z mnoha menších, často velmi rozličných horských skupin. Oblast charakterizují typické dolomitické prvky jako stolový povrch některých masivů, srázné stěny, věžovité vrcholy, rozeklané skalní hřebeny a takřka bizarní tvary některých štítů. Na území Dolomit jsou snad všechny typy horské krajiny – od horských luk po skalní masivy s ledovci.

Italské Alpy

Mont Blanc z Gran Paradisa, Itálie
Nejvyšší bod Mont Blanc (4 807 m n. m.)
Nadřazená jednotka Alpy, Východní Alpy, Západní Alpy
Sousední jednotky Rakouské Alpy, Švýcarské Alpy,Slovinské Alpy, Francouzské Alpy
Světadíl Evropa
Státy Itálie
Povodí Pád, Adda, Ticino, Adige, Piava

Podnebí italských Alp – severní část má charakter středoevropského klimatu s velkými výkyvy teplot. Oblasti mají výrazný vysokohorský ráz s množstvím srážek především ve vysokých polohách, obzvláště pak sněhových. Nejdeštivější pohoří jsou Julské Alpy, o které se Itálie dělí se Slovinskem ve východní části. Průměrné roční srážky zde dosahují hodnot až 3 865 mm ročně. V západní části drží primát Ortles a Bernina. Mezi pohoří s nejmenším ročním úhrnem srážek patří Walliské Alpy, Přímořské Alpy a Bergamské Alpy. Podzim je považován za nejstabilnější měsíc co se týče počasí a slunečních dní. Platí zde skutečnost, že díky převládajícímu severozápadnímu proudění vzduchu je největší nápor špatného počasí soustředěn na vrcholy Zillertalských Alp a tak se stává, že na rakouské straně prší či sněží a v Itálii je slunečno s modrou oblohou. Jižní okraje hor jsou pod vlivem středomořského podnebí. Oblast severoitalských jezer (Lago di Como, Lago Maggiore atd.) představuje jakousi klimatickou oázu vzhledem ke své jižní orientaci. Ačkoli je oblast položena mezi masivy Walliských Alp na západě a Orobskými Alpami na východě, je zde takřka středomořské klima. To způsobuje také kumulace tepla vodou jezer, která zamezí výraznější klesání teplot pod bod mrazu.

Řeky – největší řekou západní části Italských Alp je Pád (Po, 652 km), který pramení poblíž vrcholu Monte Viso v Kottických Alpách. Řeka je zároveň povodím všech alpských říček a potoků, kde jejich vody jsou Pádem odváděné do Jaderského moře. Významné alpské řeky vlévající se do Pádu jsou Oglio, Adda, Ticino, Agogna, Stura, Chisone, Varaita aj. Celé povodí Pádu má plochu 70 500 km². Vodní stavy silně kolísají. Nejvýznamnější řekou východní části je Adige, která tvoří západní hranici východní části. Dalšími důležitými řekami jsou Piava, Isarco, Taglimiento a Fella, patřící do povodí Jaderského moře. Jedinými řekami tekoucími ve směru východ – západ jsou Brenta a Rienz. Východní část je poměrně chudá na vodopády. Mezi největší a nejznámější patří Cascata di Fanes (Dolomity) či Favarnis (Julské Alpy). Naproti tomu Grajské Alpy jsou velmi bohaté na vodopády a divoké horské bystřiny s velkým spádem.

Jezera– mezi nejnavštěvovanější a nejoblíbenější místa v Italských Alpách jsou severoitalská jezera – Lago di Garda (370 km²), Lago Maggiore (212 km²) a Lago di Como (146 km²). Lago di Garda je zároveň největším italským jezerem. Jezera jsou pozůstatky doby ledové, kdy zde Alpy dosahovaly největší šířky. Po ústupu obrovskýchledovců se v krajině vytvořily velmi hluboké kary, které se postupně zatápěly vodou. Nejhlubším jezerem jefjordovité Lago di Como – 409 m. Většina jezer v Italských Alpách neleží v podhůří, ale přímo v alpských údolích. V horách nejdeme stovky menších jezera a nespočet ples a jezírek. Nejvýše položeným horským jezerem jeLago Verde (2 856 m) v masivu Monte Rosy. Východní část je daleko chudší na jezera, díky vápencovému podloží, která zde nedosahují takových rozměrů a hloubky. Mezi nejznámější patří Lago di Braies a Lago di Misurina (Dolomity), Lago di Anterselva (Riesferner), Lago pieve di Cadore na řece Piava. Na italské straněJulských Alp se nacházejí Laghi di Fusine a větší Lago del Predil.V Italských Alpách najdeme dva typy vegetace – středomořské a středoevropské. Piemontská a Lombardskánížina patří mezi nejúrodnější oblasti v Itálii.

V Itálii je hustá síť chráněných územních celků (celkem 306) od národních parků (20 v celé zemi), přes velké množství rezervací, přírodních parků atd.Na území Italských Alp leží tři národní parky :

Východní Alpy – Parco Nazionale delle Dolomity Bellunesi – Dolomity a předalpy mezi městy Belluno a Feltre.

Západní Alpy – Parco Nazionale dello Stelvio – (německy Stilsferjoch Nationalpark) je na území Jižního Tyrolska v pohoří Ortles. Parco Nazionale del Gran Paradiso – leží na území Grajských Alp.

Z přírodních parků a významných chráněných lokalit uveďmě např. Parco Naturale Adamello – Brenta, Parco Naturale Alpi Orobie, Parco Naturale Prealpi Giulie, Parco Naturale Prealpi Carnische, Parco Naturale Dolomity d´Ampezzo a jiné.

Členění italských Alp

Hochgall a Wildgall v pohoří Rieserferner

Grajské Alpy a Gran Paradiso od jihu

Italské Východní Alpy

  • Julské Alpy (Jôf di Montasio, 2 753 m) – na italském území
  • Karnské Alpy (Hohe Warte, 2 780 m)
  • Dolomity (Marmolada, 3 343 m)
  • Zillertalské Alpy (Hochfeiler, 3 510 m)
  • Rieserferner (Hochgall, 3 436 m)
  • Fleimstalské Alpy (Cima d´Asta, 2 847 m)
  • Vicentinské Alpy (Cima Dodici, 2 341 m)
  • Gardské hory (Monte Cadria, 2 254 m)
  • Brenta (Cima Tosa, 3 173 m)
  • Sarntalské Alpy (Hirzer Spitze, 2 741 m)
  • Stubaiské Alpy (Zuckerhütl, 3 507 m)
  • Ötztalské Alpy (Weisskugel, 3 738 m) – na italském území
  • Ortles (Ortler, 3 905 m)
  • Adamello-Presanella (Cima Presanella, 3 558 m)
  • Bergamské Alpy (Pizzo di Coca, 3 052 m)
  • Bernina (Piz Bernina, 4 049 m)
  • Livigno (Cima d´Piazzi, 3 439 m)
  • Platta (Piz Platta, 3 392 m)

Italské Západní Alpy

  • Tessinské Alpy (Basodino, 3 274 m)
  • Tambo (Pizo Tambo, 3 279 m)
  • Walliské Alpy (Dufourspitze, 4 634 m)
  • Masiv Mont Blanc (Mont Blanc, 4 807 m)
  • Grajské Alpy (Gran Paradiso, 4 061 m)
  • Kottické Alpy (Monte Viso, 3 841 m)
  • Přímořské Alpy (Cima Argentera, 3 297 m)
  • Ligurské Alpy (Punta Marguareis, 2 651 m) – na italském území
  • Sesvenna (Piz Sesvenna 3 205 m)