Slovinské Alpy

 

Jedete na lyže, kolo, na hory či za odpočinkem do Slovinska?

Nabízíme řadu kvalitních destinací a různé druhy ubytování pro vaši dovolenou v této jihovýchodní Alpské zemi. Firemní cestu, konferenci, zájezd… Vyberte si ze široké nabídky na našich webových stránkách… nebo nám zašlete konkrétní představu o cílové destinaci a vašich požadavcích, my zařídíme vše potřebné…

Vyplňte poptávkový formulář Zajistíme ubytování ve Slovinsku na “míru” pro Vás…

Zájezdy do Slovinska on-line

Firmy, veřejnost či cestovní kanceláře a agentury oceňují naši flexibilitu a vstřícnost, znalost místního prostředí, nonstop pracovní dobu…

Maribor

Krajanska Gora 

Pohorje  

Krkavec

APARTMÁN

HOTEL

KEMP

PENSION

TURISTICKÁ UBYTOVNA

 

Slovinsko

(slovinsky Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (slovinsky Republika Slovenija; výslovnost:  [reˈpublika sloˈveːnija]), je středoevropský alpský stát. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako jeden z nástupnických států Jugoslávie. Slovinsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992),OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 14. 5. 1993), WTO (od 30. 7. 1995), EEA, NATO (od 29. 3. 2004), EU (od 1. 5. 2004), Eurozóny (od 1. 1. 2007), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007) a OECD (od 21. 7. 2010). Jeho sousedy jsou Rakousko, Maďarsko,Chorvatsko a Itálie.

Většinu z necelých dvou milionů obyvatel Slovinska tvoří Slovinci (83%), následují Srbové (1,98%) a Chorvaté (1,81%).

V září 1943 se Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie usnesla o obnovení Jugosláviena federálním základě. Jednou z federálních jednotek se mělo stát i Slovinsko.Za datum vzniku Slovinska je považován 19. únor 1944, kdy byl v Črnomelju Slovinský národněosvobozenecký výbor přeměněn v Slovinskou národněosvobozeneckou radu, v zásadě první slovinský parlament.

Nezávislost na Jugoslávii vyhlásilo Slovinsko 25. června 1991. Na základě Brionské deklarace byla účinnost aktu vyhlášení nezávislosti na tři měsíce pozastavena. 2. října 1991 potvrdilo společné zasedání všech komor Skupščiny úmysl nabýt nezávislost okamžitě, jakmile uplyne tříměsíčnímoratorium smluvené Brionskou deklarací.Moratorium vypršelo 8. října 1991, kdy Slovinsko definitivně získalo svou nezávislost na Jugoslávii.

Slovinsko se nachází ve střední Evropě, má přístup ke Středozemnímu moři a na podstatné části jeho severních hranic se nachází Alpy, jmenovitě horské skupiny Julské Alpy, Savinjské Alpy, Karavanky a Pohorje. Jeho pobřeží, ležící u Jaderského moře, se táhne přibližně 47 kilometrů od hranic s Itálií k Chorvatsku. Jihozápadní části země vévodí krasy, jichž je registrováno necelých 6,6 tisíce, s podvodními řekami, roklinami a jeskyněmi, rozkládající se mezi Středozemním mořem a Lublaní. Naopak východ a severovýchod Slovinska, při hranicích s Chorvatskem a Maďarskem, je takřka rovný. Přesto je podstatná část slovinského území kopcovitá až hornatá a zhruba 90 % povrchu leží nad 200 metrů nad mořem.

Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné evropské geografické regiony – Alpy, Dinárské hory, Panonská páneva Středomoří. Nejvyšší horou je Triglav se 2864 metry, průměrná nadmořská výška činí 556,8 metrů.Přestože leží při pobřeží Jaderského moře, podstatná část Slovinska se nalézá v povodí Černého moře.

Kolem poloviny země (11 861 km²) zabírají lesy, což činí Slovinsko, po Finsku a Švédsku, třetím nejzalesněnějším státem v Evropské unii. Na slovinském území se dají nalézt i pozůstatky pralesů, zejména v oblasti Kočevje. Zemědělská plocha zabírá přibližně 4 685 km², z toho orná půda cca 1 751 km², trvalý travní porost 2 673 km² a zbývajících 260 km² jsou trvalé kultury. Dále se ve Slovinsku nachází 161 km² vinic.

Ve Slovinsku je podnebí alpské, kontinentální a středomořské.Většina Slovinska má kontinentální podnebí, průměrná teplota je -2 °C v lednu a 21 °C v červenci.

Slovinské Alpy

Nejvýznamnějším pohořím Slovinska jsou Alpy, které na území zasahují na severu státu. Na relativně malé ploše najdeme 210 vrcholů převyšujících hranici 2000 m, 24 z nich je vyšších 2500 m. Nejvyšší horouSlovinských Alp je Triglav – 2864m, který je zároveň nejvyšším vrcholem Slovinska.

Geologie

Geologicky se jedná o vyzdvižené kry zvrásněných triasových vápenců a břidlic na paleozolickém podkladě.Slovinské Alpy vykazují četné stopy bývalého mohutného zalednění.

Slovinský Alpský systém se dá rozdělit do čtyř základních horských skupin – nejnižší Pohorje (Črni vrh – 1543m) aKozjak (Košenjak – 1522m), na hranici s Rakouskem protáhlý, více jak 120 km dlouhý hřeben Karavanek (Stol – 2236m). Dále jsou to malé ale vysoké Savinjské a Kamnické Alpy (Grintovec – 2558m) a nejvyšší pohoří Slovinska Julské Alpy (Triglav – 2864m). Na východě přechází alpský systém do Panonské pánve, na jihu začíná bez zřetelné hranice Dinárský horský systém.

Vodstvo

Největší a nejdelší slovinskou řekou je Sáva. Vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky, vyvěrajících v Julských Alpách. Protéká napříč celým územím státu od severu na jihovýchod. Druhou významnou řekou je Sočana západě Slovinských Alp. Pramení rovněž v Julských Alpách nedaleko hory Jalovec. Soča se vyznačuje velmi čistou vodou. Slovinsko má velký počet jezer ledovcového původu, které jsou však spíše menších rozměrů. V Alpách jich nalezneme 19. Největší je Bohinjské jezero (3,5 km²) a Bledské jezero (1,5 km²).

Podnebí a seismická činnost

Na většině Slovinského území převládá kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly. (červenec 23°C, leden-1 °C). Severní části Slovinska ovládá horské podnebí s krátkými léty a dlouhými zimami. Důležitým alpským větrem je “fén”, který zvyšuje teplotu v horách. Julské Alpy jsou nejdeštivějším pohořím v celém alpském oblouku. Nejvíce seismických otřesů je zaznamenáno v alpské oblasti (17% ze všech seimických pohybů v zemi).

Flora a Fauna

Kozorožec horský (Capra ibex ibex)
 
 

 

Triglavský národní park

 

Vzhledem ke značné členitosti terénu se uplatňuje výšková pásmovitost. Nížiny v povodí Sávy a Drávy zaujímá do výše 200 m n. m. stepní pásmo. Jedná se o zemědělsky využívanou oblast. Najdeme zde však i lužní lesy typickým porotem dubu a buku. Ve výši kolem 1000 m n. m. již převládají pouze buky, které střídají ve vyšších polohách jehličnany. Čistě jehličnaté lesy najdeme ve výši nad 1700 m n. m. Nejbohatší oblastí s výskytem mnoha endemických druhů je Triglavský národní park (modré hořce, julský mák, zvonek Zoissův a další). Ve vyšších polohách Slovinských Alp se rozkládá alpínské a subalpínské pásmo s bohatými porosty kleče, jalovcea pěnišníků. V horách a podhorských lesích jsou hojné stavy jelení zvěře a divokých prasat. Ve skalnatých částech hor je běžný kozorožec a kamzík.

Příroda

Na území Slovinských Alp se nalézá pouze jedno území se statuem národního parku. Je jím Triglavský národní park. Svou rozlohou patří mezi plošně největší chráněné území v Alpách. Zahrnuje prostor s výškou 180 – 2800 m (Tolminska korita – 180 m, Triglav – 2864m), dvě třetiny parku jsou nad hranicí lesa. Hlavním cílem ochrany je zachování neporušené přírody velehorského celku a původní vegetace a fauny. Park byl vyhlášen v r. 1961 a to zprvu jen o rozloze 2000 ha. 27.5. 1981 bylo území rozšířeno na dnešních 83 807 ha (4% území celého Slovinska). Správa národního parku je v Bledu. Statutem přírodní park je ve Slovinských Alpách vyhlášena oblast Logarska dolina.

Historie turistiky

 

Socha Julia Kugy

Planinarstvo znamená ve slovinštině vysokohorská turistika a ta zde má dlouhou a bohatou historii. V roce 1893zde byl založen první alpský spolek a v roce 1895 začal pro všechny příznivce hor vycházet časopis Planinski vestnik. První horské chaty jsou ve slovinských Alpách stavěny od roku 1894. První chata založená Čechy, byla Češka Koča na Ravneh. Toto stylové stavení nacházející se v Savinjských Alpách pod horou Jezerska Kočna, vybudovali členové pražské sekce SPD (Slovinsko planinarsko družstvo) v čele s Bohuslavem Frantou a Karlem Chodounským. V těchto letech začaly vycházet první turističtí průvodci a mapy. Výraznou osobností mezi slovinskými horolezci byl Julius Kugy, který se zapsal do historie slovinských Alp mnohými prvovýstupy a svou láskou k tomuto kraji. V roce 1949 byla zpřístupněna první dálková trekingová trasa v Alpách -Slovenska planinarska pot, měřící až 800 km a spojující Maribor a přímořským sídlem Ankaran. V současnosti má SPD kolem 90 000 členů (zhruba každý 20. Slovinec).