průvodce v Berlíně | David Klaus | travel manager service

Berlín

Berlín

Berlín

Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové rozlohy. Je zde mnoho parků a zelených ploch a lesů.

Zájezdy do Berlína

Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).

Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin…

Berlín (německy Berlin) je hlavní město a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v Evropě a je druhým největším městem Evropské unie.

Berlín – znak
znak
Berlín – vlajka
vlajka
nadmořská výška: 34–115 m n. m.
stát: Německo Německo
spolková země: Berlín
rozloha: 891,82 km²
počet obyvatel: 3 396 990 (2005)
etnické složení: Němci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci

 

                Braniborská brána 

První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871hlavním městem nově založené Německé říše.

Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti zČech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. České vesnici (Böhmisches Dorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky. Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.

Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.

Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává hlavním městem SRN.

 

 

V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele asylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Rudá radnice 

 

Berlínská televizní věž

Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jakoKarl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Berlín má i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří: Nová synagoga, Židovské muzeum, Židovský památník

PROVÁDÍM POPTÁVKA SLUŽEB PRŮVODCE

UBYTOVÁNÍ