Lago di Garda

stránku připravujeme

Lago di Garda, neboli jezero také nazývané Lago di Benaco, se rozkládá mezi Alpami a pádskou nížinou v provinciích Alto Adige, Lombardií a Venetem na rozloze 365 km čt. Vodní plocha je  utvořena z Etschekého ledovce po poslední době ledové. Lago di Garda je největší italské jezero. Délka jezera činí 51,8 km a šířka 17,4 km, průměrná hloubka jezera se udává 136 m a místy dosahuje až 360 m. Délka gardských břehů je více jak 157  km. Gardské jezero leží v nadmořské výšce pouhých 65 metrů.

Zájezdy na Lago di Garda

Kouzlo jezera objevili již staří Římané, kteří ho nazvali Benaco. Města kolem jezera se ve středověku stala sídly veronských, milánských a benátských šlechticů. V 19. století se začíná turismus rozvíjet,zéjména v důsledku budování silnic okolo jezera. Dnes je oblíbeným místem turistů, cykloturistů, windsurfařů a v neposlední řadě také horolezců , protože je zde řada nádherných ferrat-zajištěných cest. Lago di garda láká svou polohou a rozmanitostí k návštěvě a je zde mnoho levného ubytování v hotelích, penzionech či apartmánech. 

Již dob římanů se v okolí pěstuje vinná réva, především okolo jižníh břehů. Také olivy a citrusy, hlavně na západní straně. Na březích jezera leží mnoho historických měst, mezi něž patří například Sirmione, Desenzano, Salò, Gargnano, Riva, Malcesine, Torri del Benaco, Garda, Bardolina a Peschiera.

Zajímavosti Gardského jezera

Dochází k jevu, že při náhlém poklesu tlaku vzduchu se na krátkou dobu zvýší hladina jezera průměrně o 30 cm.

Na jezeře bývají viditelné proudy vody, jako řeky. Dochází k tomu v důsledku nerovnováhy teplot vody.

Lago di Garda má 25 přítoků, hlavním z nich je řeka Sarca. Výtok je pouze jeden a to řeka Mincio (Někdy se bere Sarca a Mincio jako jedna řeka).

V jezeře je pět malých ostrovů.

Zajištěné cesty neboli via ferrata na Lago di Garda jsou trochu jiného charakteru něž, na jaký jsou ferratisté zvyklí třeba z Dolomit nebo Julských Alp. Je to způsobeno zejména zcela odlišnými klimatickými podmínkami. V těchto oblastech se setkáme se zajištěnými cestami táhnoucími se po holých skalách bez kousku trávy a či stromů. V okolí Gardy jsou ferraty které na první pohled připomínají spíše pochod lesní krajinou s jištěním na lanech. Typické jsou pak přechody mezi jednotlivými zajištěnými úseky, po stezkách. Ferrata tak není zcela plynulá. Nic to však neubírá na jejich impozantnosti nebo náročnosti. Co se náročnosti týče můžete vyzkoušet krátké nenáročné ferraty, které zvládnou i děti nebo naopak vysoce fyzicky i horolezecký náročné cesty. Ve vybavení každého ferratisty nesmí chybět sedací úvazek, ferratový set, odsedka s karabinou, pevná obuv, helma, případně rukavice, čelovka, kratší lano a slaňovací osma. Některé cesty vedou starými vojenskými oběkty, kavernami a tunely, čelovka se tedy někdy stává nezbytností, běžné jsou i křižovatky v tunelech. Detailní popisy jednotlivých zajištěných cest připravuji, vřele však doporučujeme zakoupit průvodce ferratami Klettersteigführer od nakladatelství Alpinverlag. 

Via Ferraty Lago di Garda

Chorvatsko

stránky připravujeme

Chorvatsko,

Máme pro Vás báječné typy na ubytování v Chorvatsku, apartmány u moře.

Ubytování v apartmánech, hotelích a pensionech na málo známých a malých Chorvatských ostrovech nebo majácích, kde najdete klid a pohodu bez velkých davů turistů na ´´soukromé´´  pláži, krásnou přírodu a čisté moře.

Navíc zde na Vás čeká chutná gastronomie, dobré víno a milí lidé.

Ostrov Lastovo

Val di Non

Val di Non

Trentino: Valle di Non

Oblast VALLE DI NON sousedí po celé své hranici s bývalým Jižním Tyrolskem. Jde o poměrně nízce položenou oblast a široké údolí, které nemá
žádné významnější centrum. Je však velmi úrodné a jeho plochy pokrývají rozsáhlé sady. Této oblasti se také říká Jablková zahrada.

HORSKÉ SKUPINY: Přestože je údolí velmi ploché, na jeho jihozápadním boku začíná oblast Brenty. Některé návštěvníky může potěšit i
nenápadná východní skupina Altopiano della Predaia začínající u sedla Mendel. Někdy se nazývá Nonsberg.
STŘEDISKA: Cavareno, Cles, Coredo, Fondo, Rumo, Sanzeno, Tuenbo
CO NAVŠTÍVIT: Bezesporu hory Brenty. Nástupů je několik, ale ten nejlepší je u městečka Tueno, odkud vede horská silnice až k jezeru Tóvel ve
výšce 1178 metrů. Zajímavá je i jezerní oblast kolem Lago di S. Giustina.

Zájezdy do Itálie on-line

Alto Adige – Jižní Tyrolsko – Südtirol

Alto Adige – Jižní Tyrolsko – Südtirol

Trentino- je kraj, jehož panenská příroda nabízí bohaté sportovní vyžití. Ráz zdejších údolí určují jezera, řeky a potůčky, ale také lesy, vinice a alpské pastviny s květinami a poletujícími ptáky a motýly. Zájezdy Jižní Tyrolsko on-line

Zatímco na jihovýchod odtud se vypínají typické vápencové vrcholky Dolomit, směrem na sever je krajina čím dál víc hornatější a nakonec ji uzavírají majestátní Alpy.

Oblast Trentino-Alto Adige se skládá ze dvou historicky i etnicky nesourodých částí. Trentino na jihu bylo pojmenováno podle hlavního města oblasti Trenta a je jednoznačně italské. Oblast Alto Adige s převážně německy mluvícím obyvatelstvem byla postoupena Itálii od bývalé Rakousko-uherské říše po 1. světové válce. Němčina zůstává hlavním jazykem a vše je zde germánské, od jídla až po architekturu. Region Alto-Adige (Jižní Tyrolsko) nejsou Dolomity a Dolomity nejsou jenom region Alto-Adige. Na druhé straně nejpodstatnější část Dolomitských Alp se rozkládá na území tohoto jména.

Na poměrně malém území nabízí Trentino rozmanitou škálu podnebí a typů krajin: od Alp po palmy na pobřeží Gardy, od štiplavě studeného vzduchu hor po příjemné jezerní klima. Od Dolomit po Gardské jezero. Tak se představuje Trentino – strmé hory, alpinismus, hustá síť horských stezek, chození a zas chození, poklidná modrá hladina jezera, plachetnice a surfové prkno, zpěněné proudy horských potoků, rafting a canyoning. Ale také zeleň lesů, odpočinek, posezení pod jasnou oblohou, kdy budete mlčky obdivovat rozeklané siluety skalních věží a vížek, které jeden zvědavý francouzský přírodovědec shledal odlišnými od normálních skal, a jež nazval svým jménem: Domieu – Dolomiti.  

Jezera jsou drobnými klenoty a charakteristickým doplňkem krajiny Trentina. Tři sta trentinských jezer dává horské přírodě opravdu jedinečný ráz, počínaje Dolomity a konče obrovským Gardským jezerem, největším na celém území. Jezera a jezírka se vzájemně liší velikostí, hloubkou, nadmořskou výškou, faunou a florou, podnebím. To, co mají všechna společné, je průzračně čistá, klidná voda. Už jezero samo o sobě navozuje vyrovnanost a klid. U jezera dostává i čas odlišný rytmus, tak nějak přirozenější. Jezero poskytuje i příležitost pro změření vlastních sil a pro aktivní odpočinek: při plavání, veslování, plachtění, surfingu.

Příroda stvořila v Trentinu opravdu mistrovské dílo. A člověk je doplnil hrady, paláci, náměstími, uměleckými díly, přehradami, sportovními a kulturními událostmi. Od vykopávek antického města Tridentu, přístupných veřejnosti v podzemí Trenta, po moderní architektonické linie Roveretského muzea Mart, nabízí Trentino svým návštěvníkům obrovské umělecké a kulturní bohatství. V malých a velkých muzeích si můžete prohlédnout mistrovská díla velkých umělců i anonymní starobylé řemeslné výrobky.

Stezky, po nichž kdysi kráčel neolitický člověk, se za Římanů, kdy bylo založeno také mnoho tamějších měst, staly hlavními silničními tahy. Ve středověku, za vlády tyrolských hrabat, jejichž pozemky se rozprostíraly po obou stranách dnešní italsko-rakouské hranice, si již Alto Adige vytvořilo nezaměnitelnou kulturu. Na ochranu cestovatelů před lupiči zde tyrolská šlechta budovala hrady, které dodnes uvidíte v údolích a horských průsmycích.

Dalším dědictvím po předcích je pohostinnost, kterou vás zde zahrnou v bezpočtu penzionů v údolích. V zimě útulné chaty a penziony s plápolajícím ohněm v krbu, teplým jídlem a strhujícími výhledy představují ideální základnu pro pěší i lyžařské túry do okolí.

Samnaun – Ischgl

Senzační černé sjezdovky okolo hory Greitspitz – razantní sjezdy se 70ti procentním sklonem a vždy v perfektním udržovaném stavu.

Rozlohou největší souvislá lyžařská oblast východních Alp je Silvretta Nova. Její údolní část leží ve výšce 1 800 m.n.m. což zaručuje prakticky jistou sněhovou pokrývku. Ze Samnaun se do Silvretta Arena Samnaun/Ischgl jezdí dvoupatrová kabinková lanovka – první tohoto druhu na světě, přepraví každých 10 minut až 270 lidí! Snowpark – jeden z největšíc h v Evropě. Najdete tu 1100 metrů sjezdovek s 35 překážkami (Obstacles). Pro rodiny s dětmi jsou vhodné široké sjezdovky okolo Alp Bella, kde se v místní restauraci pečou ta nejlepší kuřata!
Zájezdy Samnaun-Ischgl on-line

 Konec zimní sezóny se slaví uprostřed arény Silvretta Arena Samnaun/Ischgl, jako  mezinárodní jarní oslava s koncertem Top oft the Mountain Concert,  za účasti mnoha světových hvězd.

 

Samnaun-plán sjezdovek Interaktivní

Davos – Klosters

Lyžařská střediska Davos Klosters poskytují nejrozmanitější program a v ceně lyžařského pasu a v takzvané kartě hosta „Gästekarte“ je dokonce zahrnuto i jízdné všech veřejných dopravních prostředků. 320 kilometrů sjezdovek s jistou sněhovou pokrývkou je rozděleno na šest lyžařských středisek. Jakobshorn zde si přijdou na své milovníci stylu Freestyle.

Zájezdy Davos-Klosters on-line

Parsenn poskytuje zase legendární klasický 12ti kilometrový sjezd z Weissfluhgipfel do Küblis. Absolutní oázou je pak Schatzalp/Strela – první alpská oblast, kde jsou nostalgické extra široké a pohodlné sjezdovky pro „pohodový sjezd“.

Nejkrásnější tůry najdeme v nádherném alpském světě oblasti Davos Klosters. Jedinečným učiní váš pobyt noční sjezd na sáňkařské dráze hory Rinerhorn.

Engadin – St. Moritz

Rozmanité zimní sportovní středisko v Alpách. Užijete si slunce a nekonečné možnosti sjezdovek. Nechte se inspirovat  krajinou a výhledy.

Engadin Sv. Mořic je domovem zimních sportů. Čtyři velká a sedm malých lyžařských středisek činí z Engadinu Sv. Mořice mnohotvárnou zimní pohádkovou zemi – jednu z nejrozlehlejších ve Švýcarsku. A jednu z nejkrásnějších. Po gastronomické stránce vás v lyžařských střediscích hýčká 34 horských restaurací, od gurmánských svatyní po horské chaty. Celý den slunce na tváři a pod lyžemi prašan: To umožňuje 350 kilometrů sjezdovek. A nejen ty, nýbrž také počasí: Horní Engadin je doslova rozmazlovaný sluncem. Když teploty klesnou, odkryje zima své karty: Jakmile je dostatečně chladno, začne se vzduch v Engadinu třpytit, jako by se skládal z milionů jemných sněhových hvězdiček.  Zájezdy Engadin-St. Moritz on-line

 Díky nadmořské výšce od 1 800 do 3 303 metrů je jistota sněhu zaručena. Nejnovější dopravní zařízení se starají o minimální čekací dobu a maximální efektivitu v oblasti, která už se pro svoji pestrost stala legendou – koneckonců právě zde byl před téměř 150 lety založen zimní turismus. Ráje pro carvery, freeridové svahy, čtyři snowparky a sedm dětských světů v lyžařských školách Schweizerische Schneesportschule, široké sjezdovky pro začátečníky a sjezd ledovce lákají do všech světových stran.

Engadin Sv. Mořic: To znamená také 100 procent způsobilosti pro sníh. Mimochodem: Kdo jednou získá ocenění ADAC, patří k vítězům navždy. Engadin Sv. Mořic byl opakovaně oceněn jako „nejrozmanitější zimní středisko Alp“.    Zájezdy do Švýcarska

Skimapa Sv. Mořic, Švýcarsko

Engadin – Scuol

V lyžařském středisku Motta Naluns je skoro stále jistý sníh a sluníčko.

Zde můžete provozovat zimní sporty a zároveň mít nádherný výhled na unterengadinské Dolomity. Oblast Motta Naluns leží 1250 -2785 m.n.m a je dosažitelná ze Scuol a z Ftan. Nahoře je k dispozici 11 nejrůznějších vleků a lanovek a 80 kilometrů sjezdovek. Mimo jiné i 10 kilometrů dlouhý sjezd do vesničky Sent. Zájezdy Engadin Scuol on-line

Pro děti a začátečníky nabízí středisko Motta přímo u konečného výstupu kabinové lanovky Scuol Motta Naluns tkzv. „Dětský svět“ s nejrůznějšími atrakcemi (jezdící pásy, tunely a různé zábavné sjezdovky). Zde je i dětská družina Nalunsin, kde pohlídáme vaše děti i bez předchozího přihlášení.  Zájezdy do Švýcarska

Motta Naluns poskytuje velmi dobré možnosti lyžování i pro styl Freeride a rovněž i pro Snowpark. Mezi vesničkami Prui a Ftan je 3,3 kilometry dlouhá uměle zasněžená sáňkařská dráha a sjezdovka pro airboard. Kdo hledá spíše klid, najde jej na panoramatické běžecké dráze nad konečnou stanicí lanovky a nebo na turistických zimních udržovaných stezkách.

Nejkrásnější lyžařské tůry jsou v Unterengadinu. Jednou z nich je například tůra na horu Piz Zuort.

Engadin Scuol Skimapa pdf

Val Müstair

Minschuns hraničí ze švýcarským národním parkem a leží v nedotčené panenské krajině s bohatou flórou a faunou. Přímo ze sjezdovky lze dokonce někdy pozorovat kozorohy a kamzíky. Z Minschuns se lze dostat nahoru až na 2 700 m.n.m.. K dispozici jsou tři vleky pro lyžaře i pro snowboard.  Sjezd do Tschierv a nebo sjezd přes Alp Champatsch do Lü a dál do Tschierv je velmi pozoruhodný.

Pro rodiny s dětmi je Minschuns obzvlášť zajímavý. Pod terasou restaurace je totiž dostatek místa, kde se mohou vaše děti nerušeně pohybovat a i sjezdovky jsou zde velmi přehledné. Švýcarská lyžařská škola tu nabízí pravidelná vyučování jízdy na lyžích i na snowboardu pro všechny věkové kategorie a disciplíny.

Ski info Minschuns

Letenky do celého Světa

Vallées

Lyžařská oblast Vallées

Na jihu Švýcarska u Sione se rozkládá jedna z nejrozsáhlejších lyžařských oblastí – 4 Vallées -Wallis (4 Údolí). Zdejší čistý alpský vzduch, skvělá sněhová pokrývka a množství slunečných dní jsou ideální předpoklady pro strávení aktivní zimní dovolené. Celé oblasti dominuje masív Mont Fort dosahující výšky 3330 metrů nad mořem, z jehož vrcholu je překrásný výhled na okolní horské velikány, jako je například Matterhorn, Monte Rosa, Mont Blanc nebo Jungfrau. Verbier tak dnes patří k nejlepším alpským regionům. Hlavními centry jsou dvě horské vesničky – Veysonnaz a Verbier.  Zájezdy do Wallisu on-line

Celá lyžařská oblast nabízí lyžování na 331 upravovaných a 79 neupravovaných sjezdových tratích, které mají převážně východní či západní orientaci. Lyžařům je zde k dispozici 62 modrých, 89 červených a 16 černých sjezdovek, z nichž téměř polovina je uměle zasněžována technickým sněhem. Přeprava lyžařů je zajištěna 50 vleky, 35 sedačkovými a 18 kabinkovými lanovkami s přepravní kapacitou 80 tisíc osob za hodinu. Lyžařská oblast 4 Údolí zahrnuje několik lyžařských areálů, které jsou dohromady propojeny vleky a lanovkami, ale dostat se z jednoho konce údolí na druhý je poněkud zdlouhavé. Nejnáročnější a nejdelší tratě vedou z Mont Fort přes Col des Gentianes ve výšce 2950 metrů do Verbier nebo až do Le Chable, Můžete si tak užít sjezd na 15 km dlouhé trati. Do Tortin  ve výšce 2050 metrů, nebo až do Siviez, vede nejtěžší místní černá sjezdovka.

V okolí Verbier se nachází asi 30 okruhů pro vyznavače běžeckého lyžování. Také snowboardisté si v této oblasti jistě přijdou na své. Nad Verbier byl v okolí stanice La Chaux vybudován “1936 Neipark” s množstvím skoků, překážek a railů. Milovníci boardercrossu musí zavítat pod Savoleyres. Snowpark Pro a Snowpark Novice jsou situovány nad Veysonnaz. Další dva parky Snowpark Tracouet a Funpark Jean-Pierre najdeme ještě nad Nendaz. Každoročně se zde navíc koná snowboardový závod v rámci Red Bull Xtreme. K těmto závodům je určena severní stěna hory Bec des Rosses, která je vysoká 3222 metrů nad mořem. Trasa se strmým sklonem až 55 stupňů a vede volným terénem s mnoha převisy a žleby. Ve střediscích jsou samozřejmostí i lyžařské a snowboardingové školy určené dospělým i dětem. V oblasti je možno využít celé řady aprés-ski aktivit, například navštivte bazén, fitness, solárium, saunu nebo si zahrajte golf, squash či tenis. K dispozici je sáňkařská dráha, zimní chodníky pro pěší a možnost výletů na sněžnicích. Místní restaurace a bary pro vás připraví ty nejlepší speciality a nasytí vaše hladové žaludky.  Zájezdy do Švýcarska

Skimapa PDF

Aletsch

Lyžařská oblast Aletsch

(1050 – 3100 m. n. m.)
Nad údolím řeky Rhony se nedaleko městečka Brig nachází lyžařská oblast Aletsch. Lokalita je situovaná v kantonu Wallis v jižním Švýcarsku. Největší zajímavostí a hlavním lákadlem je největší a nejdelší alpský ledovec Aletschgletscher, díky kterému byla celá oblast zapsána na Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ledovec není během letní sezóny lyžařům přístupný. Do oblasti Aletsch spadá několik lyžařských areálu, které celkově poskytují lyžování na 244 km sjezdových tratí.  Jednotlivá městečka v oblasti jsou zároveň držiteli certifikátu Family Welcome, který je nejlepším předpokladem pro dobrou rodinnou dovolenou. Díky vysoké nadmořské výšce jsou zde ideální sněhové podmínky po celou sezónu. Z místních svahů je krásný výhled na protější stranu údolí Rhony s vrcholky švýcarských Alp Mischabel, Matterhorn a Weisshorn.

Zájezdy Wallis on-line

Lyžuje se na obou svazích řeky Rhony a k dispozici vám je 76 modrých, 115 červených a 53 černých sjezdovek. Přeprava lyžařů je zajištěna 38 vleky, 7 sedačkovými a 12 kabinkovými lanovkami s celkovou přepravní kapacitou 40 tisíc osob za hodinu. Hlavním centrem a největší střediskem oblasti je Riederalp/Bettmeralp/Fiescheralp nabízející sjezdovky s jižní orientací, ve výšce mezi 1050 – 2869 metry nad mořem. Areál je vhodný spíše pro rodiny s dětmi a pro začínající lyžaře. Dostanete se do něj kabinovou lanovkou přímo z údolí Rhony.

Pro sportovní lyžaře je určen areál Belapl/Blatten, kteří si užijí jízdu v okolí třítisícového Hohstocku. Menším areálem je Rosswald s převážně červenými a černými tratěmi a také Bellwald s 30 kilometry na jih situovaných sjezdovek. Pro vyznavače běžeckého lyžování je zde připraveno 23 km značených a upravovaných tratí. Ve všech střediscích najdete zázemí pro snowboardisty, k dispozici je jim U-rampa, skoky a raily. Samozřejmostí jsou také freeridové sjezdy v prašanu s krásným výhledem na ledovec.  Zájezdy do Švýcarska

Ve střediscích je připravena také široká nabídka aprés-ski aktivit a největším centrem zábavy je městečko Brig. Najdete zde kluziště, bazén nebo můžete navštívit zoologickou zahradu ve Fiesch. V městečcích Riederalp, Bettmeralp a Fiescheralp platí úplný zákaz automobilové dopravy.

Anzére

Lyžařské středisko Anzére

(1500 – 2420 m. n. m.)
Menší lyžařské středisko Anzére se nachází ve Walliských Alpách v jižním Švýcarsku, asi 5 km od velkého a světoznámého střediska Crans-Montana. Anzére je ideálním místem pro strávení pohodové zimní dovolené, a to nejen díky velice příznivým cenám, ale také díky lyžařským podmínkám. K dispozici jsou zde sjezdovky všech obtížností a také dostatečný počet sedačkových lanovek. Prosluněné svahy Anzére se rozkládají vysoko nad údolím Rhony. Pro středisko jsou typické budovy postavené v alpském stylu se šikmými krovy a stěnami obloženými dřevem.

Celá oblast má své specifické mikroklima, což jí zaručuje kvalitní sněhové podmínky od prosince až do dubna. Díky své jedinečné poloze nabízí středisko překrásné výhledy do údolí Rhony a na protější hřeben Walliských Alp s panoramatem více než 12 čtyřtisícovek včetně Matterhornu a Mont Blancu. Velmi příjemný je také fakt, že je celá centrální část střediska, nazývaná Anzére-Village, bez autoprovozu.  Zájezdy Wallis on-line

Lyžařské tratě rozkládající se pod masivem Wildhornu  s výškou 3248 metrů nad mořem mají převážně jižní orientaci. Lyžuje se na 40 km sjezdových tratí, z nichž 3 jsou modré, 32 červených a 5 náročných černých. Přeprava lyžařů na svazích je zajištěna 8 vleky, 4 sedačkovými a jednou kabinkovou lanovkou s celkovou přepravní kapacitou 11 tisíc osob za hodinu. Nejdelší černá sjezdovka Les Masques vede z vrcholu Pas de Maimbre v nadmořské výšce 2362 metrů, je dlouhá 3,5 km, uměle zasněžovaná a její převýšení dosahuje 860 metrů. Lyžaři zde mají možnost využít nabídky jednoho dne lyžování zdarma v sousední Crans-Montaně nebo jiném blízkém středisku. Další lahůdkou je sjezd z vrcholu Le Bate měřícího 2420 metrů do Les Rousses v nadmořské výšce 1770 metrů. V budoucnu je plánováno propojení Les Rousses s nedalekou Crans-Montanou. Na masivu Wildhornu jsou ideální podmínky pro heliskiing a freeridové lyžování.

Ani zde si běžkaři příliš neužijí, u Anzére-Village je pouze 5 km dlouhý okruh “Le Go”. Ve střední části areálu nazvané Tsalan je snowpark s boardercrossem. Pokud už budete mít lyžování dostatek, můžete vyzkoušet sáňkařskou dráhu nebo si odpočinout v místním bazénu. V okolí střediska jsou k dispozici i upravované zimní chodníky v délce 35 km, které jistě potěší milovníky pěší turistiky a chůze na sněžnicích. Ve městě se na pěší zóně se koná celá řada zajímavých akcí pro děti i pro dospělé, například welcome drink, bruslení, curling, koncerty a mnoho dalších.

Zájezdy do Švýcarska

Crans – Montana

Alpské středisko Crans – Montana

(1500 – 3000 m. n. m.)
Světoznámé alpské středisko Crans – Montana nacházející se ve Walliských Alpách má více než stoletou historii a bylo kolébkou zimních sportů v této oblasti. Středisko je situováno asi 30 km od Sionu nad jižní stranou údolí řeky Rhony. Pravidelně se zde konají závody světového poháru ve sjezdovém lyžování a Crans – Montana byla dokonce vážným kandidátem na pořádání ZOH v roce 2006. Oblast Crans – Montana se pyšní údajně nejčistším vzduchem v celém Švýcarsku a během lyžování se můžete kochat nezapomenutelným výhledem na protější hřeben Walliských a Francouzských Alp. Před vámi se rozprostře panorama s více než 12 čtyřtisícovkami včetně Matterhornu a Mont Blancu.

Středisko má navíc vhodné podmínky pro strávení příjemné rodinné dovolené, jelikož je držitelem certifikátu „Family Welcome“.  Zájezdy Wallis on-line

Lyžařské středisko se skládá ze tří navzájem propojených areálů: Crans, Montana a Animona, která se někdy uvádí i v názvu střediska. Všechny nabízí vynikající terény pro lyžování, carving i snowboarding.  Celkem se lyžuje na 160 km sjezdových tratí, z nichž 20 je modrých, 28 červených a 2 černé. O přepravu lyžařů na svazích se starají 2 vleky, 5 sedačkových a 2 kabinkové lanovky a také jedna gondola. Jejich celková přepravní kapacita činí 39 tisíc osob za hodinu. Všechny sjezdovky jsou pravidelně upravovány a asi 20 % z nich je také uměle dosněmováno technickým sněhem. Většina sjezdovek se rozkládá pod masivem Wildstrubelu měřícím 3243 metrů nad mořem. Vyhledávaný je především 12kilometrový sjezd z ledovce Plaine Morte, kam se do výšky 3000 metrů můžete nechat vyvézt nejmodernější kabinovou lanovkou Funitel. Na ledovci je celoročně udržovaný areál pro nordické lyžování s 12 km dlouhou stopou, na kterém trénují týmy z celého světa. Nad částí Aminona naleznete rozsáhlý snowpark s U-rampou, boardercrossem a různými skoky. Rodiny s dětmi mohou využít služeb Funparku Bibi, kde vám pohlídají ratolesti a naučí je základům lyžování.

Po lyžování můžete vyzkoušet šestikilometrovou sáňkařskou dráhu, zimní chodníky, velký počet bazénů, vyzkoušet let v horkovzdušném balónu nebo navštívit nedaleký Leukerbadu s vyhlášenými venkovními i vnitřními termálními lázněmi. Dále je zde také kasino, letní golfové hřiště, kino, kryté tenisové kurty a spousta restaurací s výbornou místní kuchyní.

Zájezdy do Švýcarska

Crans-montana Skimapa PDF

Leukerbad

Lyžařské středisko Leukerbad

(1411 – 2700 m. n. m.)
Lyžařské středisko Leukerbad ležící ve Walliských Alpách na jihu Švýcarska. Kromě skvělých a kvalitních sjezdovek se proslavilo hlavně svými termálními lázněmi, které patří mezi jedny z největších v Alpách. Mezi mohutnými horskými masívy se tak můžete ve 22 halách a v otevřených koupalištích s termální vodou, která má teplotu až 51°C. Leukerbad se rozkládá nad údolím řeky Rhony nedaleko městečka Sierre a nabízí řadu kvalitního ubytování. Kvalitní sněhová pokrývka je zde zaručena po celou zimní sezónu až do pozdního jara.  Zájezdy Wallis on-line

Na západním svahu hory Torrent, která měří 2700 metrů nad mořem, se nachází sjezdovky převážně střední obtížnosti. Na své si zde přijdou i zkušení lyžaři, před několika lety se zde totiž konal Světový pohár ve sjezdovém lyžování. Celkově je zde lyžařům k dispozici 50 km sjezdových tratí, z nichž 1 je modrá, 11 červených a 4 černé. Přeprava lyžařů je zajištěna 6 vleky, 2 sedačkovými a 5 kabinkovými lanovkami s přepravní kapacitou 12 tisíc osob za hodinu. 

Horní část sjezdovek se rozkládá nad hranicí lesa, dolní patro pak vede částečně lesem. Nejdelší sjezdovka má 10 km a převýšení dosahuje 1300 metrů. Ostatní svahy jsou pak většinou široké carvingové a poskytují jedinečný výhled na čtyřtisícové Walliské Alpy. To je také jedním z důvodů, proč je toto středisko vyhledáváno zejména pro pobyt rodin s dětmi.

Zájezdy do Švýcarska

Pro vyznavače běžeckého lyžování je v okolí Leukerbadu připraven 5 km okruh, nebo se mohou nechat lanovkou vyvézt do průsmyku Gemmipass  ve výšce 2300 metrů, kde najdou ještě další tratě o délce 8-10 km. Snowboardisté jistě ocení halfpipe, kterou najdou u mezistanice Rinderhutte. Po lyžování jsou největším lákadlem samozřejmě termální lázně, jejichž prameny jsou zde známy již od římského období. Lázně produkují každý den přes 3 milióny litrů léčivé vody. Burgerbad je největším místním termálním aqvaparkem a poskytuje kompletní wellness programy. Vyzkoušet zde můžete termální bazény s tobogány, masáže, vířivky a mnoho dalších služeb. Stejné služby nabízí také hotelové lázně Lindner Alpentherme. Zde můžete relaxovat v termálních bazénech, 25 metrů dlouhém plaveckém bazénu a také vyzkoušet netradiční formy relaxace včetně Thallasso koupelí. Leukerbad poskytuje také 40 km zimních chodníků pro milovníky pěší turistiky a chůze na sněžnicích.

Portes du Soleil

Lyžařská oblast Portes du Soleil

(950 – 2277 m. n. m.)
Největší lyžařská oblast na světě Portes du Soleil se rozkládá v nedaleko Ženevského jezera na hranicích mezi Švýcarskem a Francií. Název Portes du Soleil by se dal do češtiny přeložit jako Sluneční brána. Celý obrovský areál vznikl propojením 14 středisek a poskytuje překrásný výhled na Ženevské jezero a okolní krajinu v čele s Mont Blancem. Návštěvníkům tak nabízí lyžování na neuvěřitelných 650 km sjezdových tratí všech druhů obtížností a délek, takže si tady na své přijde opravdu každý.

Můžete se volně pohybovat mezi francouzskou a švýcarskou stranou a žádnou ze sjezdovek nemusíte sjíždět dvakrát. Lyžařům je k dispozici 41 zelených, 110 modrých, 109 červených a 28 černých sjezdovek. Tratě jsou orientovány na všechny světové strany a najdeme zde i volné pláně s hlubokým sněhem pro možnosti freeridového lyžování. Přeprava lyžařů je v oblasti zajištěna pomocí 114 vleků, 78 sedačkových a 14 kabinkových lanovek s celkovou přepravní kapacitou úctyhodných 240 tisíc osob za hodinu.

 Zájezdy do Savojských Alp on-line

Nástupními místy do lyžařských areálu ve Francii jsou  městečka Abondance, Avoriaz, Châtel, La Chapelle d’Abondance, Les Gets, Montriond, Morzine a Saint Jean d’Aulps a ve Švýcarsku Champéry, Les Crosets, Champoussin, Morgins, Torgon a Val d´Illiez, které leží nad údolím řeky Rhony. Většina areálů je propojena vleky a lanovkami, pouze okrajové oblasti spojují pravidelně jezdící skibusy. Sjezdovky nacházející se na švýcarské straně jsou obecně považovány za méně náročné, pouze areál Les Crossets pod Pointe de Mossette nabízí těžké sjezdovky, na které by se měli odvažovat jen skutečně zkušení lyžaři. Francouzský Avoriaz pak nabízí náročnější tratě, vyhledávaná je například 4 km dlouhá černá neupravovaná trať Crozats  a další 3 černé, např. “Coupe du Monde”. Nabídka sjezdovek v ostatních střediscích je díky mírným svahům vhodná pro rodiny s dětmi a začátečníky.

Celá rozsáhlá oblast Portes du Soleil je doslova rájem pro vyznavače běžeckého lyžování, čeká zde na ně 245 km upravovaných a značených běžeckých tras, z nichž většinu najdeme na francouzské straně. Několik atraktivních stop s náročnými úseky se nachází v okolí Morzine a Champéry a kolem Lac de Morzine s panoramatickým výhledem na okolní Alpy. Také milovníci snowboardingu si v Portes du Soleil přijdou na své. Je zde široká nabídka snowboardingových areálů s U-rampami, skoky, raily a mnoha dalšími překážkami. Na švýcarské straně je Superpark nad Les Crozets, menší fun park leží také nad Champoussin. Na francouzské straně je snowpark v Chatelu a v areálu Torgon je boardercross. Nejširší nabídka pro snowboarding je v Avoriaz – snowpark Arare  a  snowpark Chapelle. Menší funpark byl vybudován i v areálu Les Gets. Pro zkušené skialpinisty s dobrou technikou a fyzickou kondicí je připraveno unikátní Ski Safari, které protíná celé středisko.  Zájezdy do Švýcarska

Portes du Soleil nabízí množství dalších aktivit, jako jsou pěší výlety na sněžnicích, jízda na sněžném skútru, na saních se psím spřežením, létání na motorovém rogalu, paragliding, vyhlídkové lety helikoptérou k masivu Mont Blanc či heliskiing ve Švýcarsku.

Saas-Fee

Lyžařské středisko Saas-Fee

(1800 – 3600 m. n. m.)
Lyžařské středisko Saas-Fee tvoří společně se sousedním střediskem Saas-Grund rozsáhlou oblast Saastal, která je legendou mezi švýcarskými lyžařskými středisky. Rozkládá se ve Walliských Alpách a je obklopena nejvyššími vrcholky švýcarských Alp. Jen asi 20 km odtud se tyčí mohutný masív Matterhornu vysoký 4478 metrů nad mořem.  Dominantní jsou také čtyřtisícovky Dom vysoký 4545 metrů a Weismiess s výškou 4023 metrů nad mořem.

 Zájezdy Wallis on-line

Lyžařská oblast Saastal je tvořena třemi navzájem propojenými lyžařskými areály Saas-Fee 1800/Allalin, Saas-Almagell a Saas-Grund. Celkově je zde lyžařům k dispozici 140 km sjezdových tratí, z nichž 15 je modrých, 31 červených a 6 náročných černých. Přeprava lyžařů na svazích je zajištěna 22 vleky, 6 sedačkovými a 11 kabinkovými lanovkami s přepravní kapacitou 33 tisíc osob za hodinu. Všechny sjezdovky jsou pravidelně upravovány a asi 20 % z nich je také uměle zasněžováno technickým sněhem. Ledovcový areál Saas-Fee 1800/Allalin ležící pod Allalinhornem je největší v celé oblasti. Přístup do areálu je z vesničky Saas Fee, kam ještě do roku 1951 nevedla silnice.

Dnes ji sice s okolním světem spojuje betonová silnice, ale díky projektu GAST zůstává obec ukrytá v Alpách stále klidným a tichým místem. Sjezdovky jsou orientovány převážně na severovýchod a většina má středně těžký charakter. Na ledovci je možnost celoročního lyžování. Na samotný vrchol ve výšce 3500 metrů se dostanete metrem, které je ukryté v ledovci a je nejvyšší na světě. Na jeho horní stanici byla vystavěna otáčivá panoramatická restaurace. Kromě restaurace stojí za návštěvu také jeskyně vyhloubená v ledovci. Dolů můžete sjet po 9 km dlouhé červené trati s převýšením 1800 metrů. V sousedství areálu Saas-Fee se nachází ještě další menší rodinný areál Saas Almagell. Areály spolu bohužel nejsou propojeny vleky, přepravu tak zajišťuje pravidelně jezdící skibus.

Zájezdy do Švýcarska

Pro běžkaře je v údolí mezi Saas-Grund a Saas Almagell připravena běžecká stopa v celkové délce cca 25 km. Vyzkoušejte také sáňkařskou dráhu vedoucí z vrcholu Hannig. Saas-Fee je rovněž rájem pro snowboarding. Byl zde totiž vystavěn jedinečný snowpark s dvousetmetrovou superpipe, quaterpipe, překážkami, raily a skoky. Připravena je zde rovněž snowboardcrossová trať světových parametrů. Pravidelně se zde pořádají letní kempy a Saas-Fee se tak stalo jedničkou na freestylové scéně. K zábavě a relaxaci po lyžování slouží především Freizeitizentrum Bielen, kde najdete 25 metrů dlouhý bazén, saunu, vířivku, kurty na tenis a badminton. V okolí střediska můžete vyzkoušet jízdu se psím spřežením, na saních tažených koňmi, výlet na sněžnicích nebo pěší turistiku na upravovaných zimních chodnících.

Saas-Grund

Lyžařské středisko Saas-Grund

(1550 – 3500 m. n. m.)
Lyžařské středisko Saas-Grund tvoří společně se sousedním střediskem Saas-Fee rozsáhlou oblast Saastal, která je legendou mezi švýcarskými lyžařskými středisky. Rozkládá se ve Walliských Alpách a je obklopena nejvyššími vrcholky švýcarských Alp. Jen asi 20 km odtud se tyčí mohutný masív Matterhornu vysoký 4478 metrů nad mořem.

Dominantní jsou také čtyřtisícovky Dom vysoký 4545 metrů a Weismiess s výškou 4023 metrů nad mořem. Zájezdy Wallis on-line

Lyžařská oblast Saastal je tvořena třemi navzájem propojenými lyžařskými areály Saas-Fee 1800/Allalin, Saas-Almagell a Saas-Grund. Celkově je zde lyžařům k dispozici 140 km sjezdových tratí, z nichž 15 je modrých, 31 červených a 6 náročných černých. Přeprava lyžařů na svazích je zajištěna 22 vleky, 6 sedačkovými a 11 kabinkovými lanovkami s přepravní kapacitou 33 tisíc osob za hodinu. Všechny sjezdovky jsou pravidelně upravovány a asi 20 % z nich je také uměle zasněžováno technickým sněhem. V samotném Saas-Grundu můžete vyzkoušet 40 km náročnějších dlouhých svahů vedoucích pod masivem Weissmiesu ve výškách až 3200 m. Za zmínku určitě stojí hlavně tratě vedoucí z nejvyššího bodu Hohsaas do mezistanice Kreuzboden. Pro běžkaře je v údolí mezi Saas-Grund a Saas Almagell připravena běžecká stopa v celkové délce cca 25 km. Vyzkoušejte také 11 km dlouhou sáňkařskou dráhu. Středisko Saas-Grund je od Prahy vzdáleno 1035 km.  Zájezdy do Švýcarska

Zinal a Grimentz

Lyžařské střediska Zinal a Grimentz

(1600 – 2920 m. n. m.)
Na konci údolí Val d´Anniviers v jižním Švýcarsku se nachází dvě navzájem propojená střediska Zinal a Grimentz. Nad nimi se tyčí čtvrtá nejvyšší hora Evropy – Weisshorn vysoká 4505 metrů nad mořem. Díky vysoké nadmořské výšce je zde garantována kvalitní sněhová pokrývka až do pozdního jara.

Hotelová vesnička Zinal s lyžařským areálem je navíc celou dobu zastiňována okolními velikány, což znemožňuje tání sněhu. Obě vesničky jsou díky své jedinečné tradiční architektuře považovány za nejzachovalejší skanzen ve Švýcarsku. Zájezdy Wallis on-line

Lyžařské areály Zinal – Grimentz poskytují lyžování na 116 km sjezdových tratí, z nichž je 21 modrých, 54 červených a 25 černých. Přepravu lyžařů zajišťuje 13 vleků, 5 sedačkových a 2 kabinkové lanovky s celkovou přepravní kapacitou 16 270 osob za hodinu. Většinu sjezdovek najdeme v areálu Zinal na severovýchodních svazích masívu Corne de Sorebois měřícím 2 896 metrů nad mořem. Do centra areálu vás vyveze moderní kabinková nebo čtyřsedačková lanovka. Specialitou Zinalu je široká freeridová zóna ve výšce 2300 – 2800 metrů, která patří mezi největší ve Švýcarsku. Mnoho freeridových svahů je i za hranicemi střediska směrem ke Grimentzu a k přehradě Lac de Moiry. Ze Zinalu lze sice sjet na lyžích po černé sjezdovce do sousedního areálu Grimentz, návrat ale možný jen skibusem. Oproti Zinalu je Grimentz lidnatější a má rozsáhlejší a dosud původní zástavbu. Do lyžařského areálu se dostanete z vesnice kabinkovou lanovkou. Na své si zde přijdou jak lyžaři, tak i snowboardisté. Zdatní lyžaři vyhledávají zajímavé houpavé červené a černé tratě vedoucí zpod vrcholu Becs-de-Boson. Na protějším svahu Roc d´Orzival najdete další sjezdovky, které stojí za návštěvu i kvůli krásnému výhledu na okolní krajinu. Otevře se před vámi panorama od Matterhornu po Mont Blanc, včetně vrcholů Bietschhorn, Mönch či Jungfrau. Níže ve Val d´Anniviers jsou ještě dva další areály – St. Luc-Chandolin a Vercorin. V celé oblasti Val d´Anniviers je pro běžkaře připraveno 70 km upravovaných a značených tras. Snowboardisté si zde kromě jízdy na širokých freeridových terénech mohou zařídit ve snowparku v Grimentz. V obou areálech je k dispozici krytý bazén, fitness se saunou, kluziště nebo sáňkařská dráha. Střediska Zinal a Grimentz jsou od Prahy vzdáleny 1020 km. Zájezdy do Švýcarska

Zermatt

Zermatt

(1603 – 3899 m. n. m.)
Švýcarská vesnička Zermatt se díky své jedinečné poloze a kvalitním sněhovým podmínkám stala známou po celém světě. Lyžařské středisko Zermatt se totiž rozkládá až na samém konci Mattertalu, pod nejslavnější a nejfotografovanější horou Švýcarska – pod Matterhornem, jež dosahuje výšky 4478 metrů nad mořem a ze všech stran je obklopeno dalšími 38 čtyřtisícovkami, včetně Monte Rosy. Středisko najdeme ve Walliských Alpách a společně s italskou Cervinií, středisky Valtournenche a Breuil tvoří rozsáhlý lyžařský areál Matterhorn Ski Paradise.

Tento areál patří mezi největší a nejvýše položené v Evropě a poskytuje lyžování na skoro 400 km sjezdových tratí. Díky vysoké nadmořské výšce je zde kvalitní sněhová pokrývka během celé sezóny, až do pozdního jara. Zermatt je také největším areálem s možností lyžování i během letních měsíců. Novinkou je navíc společný letní skipas se sousedním areálem Saas-Fee, což v létě umožňuje lyžování na 41 km sjezdovek. Jelikož Zermatt patří mezi velmi luxusní, vyhlášené a skvěle vybavené středisko, odvíjí se od toho také ceny za ubytování, stravování a také je zde nejdražší skipas v celých Alpách. Výjimečnost Zermattu potvrzuje i fakt, že je zcela uzavřeno pro automobilovou dopravu.

 Zájezdy Zermatt on-line

Lyžařům je zde k dispozici 33 modrých, 67 červených a 27 černých tratí. Přeprava lyžařů je zajištěna 31 vleky, 18 sedačkovými a 20 kabinkovými lanovkami a také 2 gondolami. Jejich celková přepravní kapacita je 78 tisíc osob za hodinu. Většina tratí se nachází ve výšce nad 2500 metrů, svahy jsou pravidelně upravovány a asi 15 % také uměle zasněžováno technickým sněhem. Je zde obrovský výběr sjezdovek všech obtížností a délek. Kvalitní sjezdovky jsou v Zermattu doplněny o spoustu možností pro freeride a je z nich nádherný výhled na okolní krajinu.  Lyžařská oblast je rozdělena do 3 částí: Sunnegga/Rothorn, Gornegrat/Stockhorn a Matterhorn Glacier Paradise. Všechny tři areály jsou dostupné z různých míst v Zermattu. Spojení mezi jednotlivými areály zajišťují pravidelně jezdící skibusy. Z centra Zermattu se dostanete do prvního areálu Sunnegga/Rothorn, jehož prosluněné sjezdovky lákají především rodiny s dětmi. Z vrcholu se do mezistanice Blauherd dostanete po strmějších tratích, kde na vás čeká také jedinečný výhled na Matterhorn. Druhý areál Gornegrat/Stockhorn je s centrem Zermattu spojen zubačkou, která vás vyveze až na vrchol Gornergratu ve výšce 3089 metrů nad mořem. Odtud je možno se kabinkami dostat až na Stockhorn, kde si na své přijdou hlavně milovníci freeridového lyžování, ale i upravovaných tratí a heliskiingu. Dolů vede široká modrá sjezdovka. Největším areálem je Matterhorn Glacier Paradise, který se rozkládá na hranicích Itálie a Švýcarska. Nová osmikabinková lanovka Matterhorn-Express vás vyveze buď do mezistanice Furi, nebo dále na Schwarzsee nebo Trockener Steg.  Z Trockener Steg se dostanete na tzv. Malý Matterhorn ve výšce 3883 metrů nad mořem. Zde najdete nejvýše položené vyhlídkové plošiny v Alpách. Zpátky do Zermattu vede 17 km dlouhá sjezdovka přes Plateau Rosa, která je ze začátku ostřejší ale postupně se mění na méně náročnou, dojezd z Furi už je úplně mírný. Z Furggsattelu si můžete vychutnat dvě krásné carvingové tratě.   Zájezdy do Švýcarska

Běžkaři si v této oblasti příliš nezajezdí, je zde jen několik málo neupravovaných tras. Pro snowboardisty je pod Furgsattelem postaven Gravity park. V Zermattu je široká nabídka polyžarských aktivit, vyzkoušet můžete bazén, tenisovou halu, masáže, potápění pod zamrzlým jezerem, jízdu se psím spřežením, sáňkování, 45 km zimních chodníků pro milovníky pěší turistiky a chůze na sněžnicích. Narazíte zde také na několik místních klenotnictví.  Zajímavé je také horolezecké muzeum, kde je k vidění výstroj prvních horolezců a horských vůdců.  Navštívit můžete i nejvýše položenou ledovcovou jeskyni v Alpách. Středisko Zermatt je od hlavního města Prahy vzdáleno 1040 km.

360 ° panoramatické foto

Wallis

Wallis

Graubünden

Graubünden

1 000 vrcholů, 150 údolí a 615 jezer. Graubünden je místo, kde si každý může užít bezstarostnou dovolenou.Obyvatelé Graubündenu tento stav celkové blaženosti nazývají „patschifig“. Při procházkách vám výstup ulehčí bezplatné lanovky. Cyklisté upřednostňující dlouhé tratě těží z přepravy zavazadel a jazykoví znalci se těší z rétorománských hlášení ve vlacích Rhétské dráhy. Graubünden kromě toho plochou 7 106 kilometrů čtverečních představuje největší dětské hřiště na světě. Rezervace ubytování v Graubündenu a Švýcarsku on-line

Zájezdy Graubünden on-line

Země vody

Prázdninový region Graubünden je, co se týče vody, jedním z nejbohatších švýcarských kantonů. Z vody se zde ale zdaleka nevyrábí jen elektrická energie. Mezi Rýnem a Innem lze ve vodě také ledacos zažít – termální lázně jsou jak skvělým povzbuzujícím prostředkem, tak studnicí mládí pro tělo i ducha, jezera zvou ke koupání a jachtaření, soutěsky k dobrodružným pěším a horolezeckým výpravám, řeky vyzývají ke sportovním výkonům.

Jezera ke koupání

Graubünden čítá 615 jezer. Mnoho z nich je v létě tak teplých, že se v nich dá pohodlně koupat. Například Caumasee, které je napájeno teplou podzemní vodou. Leží v 997 m n. m. uprostřed koutu zvaného Flimser Wald. Svou tyrkysově zelenou, příjemně teplou vodou a malebnými zátočinami předčí Caumasee i některé středozemní pláže s ubytováním přímo u vody.

Vodní zábava

Jako vodní hrad Švýcarska je Graubünden předurčen pro aktivní dobrodružství v osvěžující vodě. Vodní sport na řece, jakou je Inn v Engadinu nebo Přední a Zadní Rýn, to je rafting, jízda na kanoi, canyoning, funjak nebo hydrospeed, ale také rybaření. Na jachtu, surfing a kitesurfing je zvláště vhodná jezerní krajina Horního Engadinu

Nejvyšší bod: Piz Bernina, 4 049 m n. m.

Nejnižší bod: kantonální hranice s Ticinem, 260 m n. m.  Zájezdy do Švýcarska

Lyžařská střediska ve Švýcarsku-Graubünden

Tessin – Ticino

Via delle Bocchette

Via delle Bocchette

Sedélka, štrbiny, rozsedliny – to je překlad italského názvu nejslavnější feráty světa. Trasa zajištěná ocelovými lany, kovovými žebříky a kramlemi zatlučenými do skal, nás protahuje nejdivočejšími scenériemi Dolomit v masívu zvaném Brenta.

Horský hřeben Dolomiti di Brenta se táhne v severní Itálii mezi městem Trento a lyžařským střediskem Madonna di Campiglio. Jede se sem přes Mnichov nebo Salzburg, Brenner a Bolzano.

Brenta

Brenta

(italsky Dolomiti di Brenta) je vápencové pohoří ležící v Itálii v provincii Trentino. Horopisně se masiv Brenta neřadí k Dolomitům, i když svou skalnatou hradbou a strmými štíty Dolomity připomíná. Délka masivu je kolem 40 km a šířka dosahuje průměrně 12 km. Krajina pohoří Brenta v sobě skrývá jak nepřístupné skalní stěny, vodopády, horské louky i jezera, tak ledovce. Téměř celý hlavní hřeben je propojenzajištěnou cestou zvanou  Via Bocchette.

Turistické zájezdy do Itálie on-line

Nejvyšší bod	Cima Tosa (3 173 m n. m.)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy, Jižní vápencové Alpy
Sousední jednotky	Ortles, Adamello-Presanella,Gardské hory
Podřazené jednotky	Hlavní hřeben, Paganella,Monte Gazza
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie
Horniny	vápenec, dolomit
Povodí	Adige

                                      

Pohoří se dělí na tři pomyslné skupiny. Hlavní hřeben je dlouhý 25 km a táhne se ve směru sever – jih. Skládá se z několika menších podcelků, které prezentují vždy samostatné vrcholy, ale obecně ho lze rozdělit na severní, centrální a jižní. Zde, takřka uprostřed hřebene, také leží nejvyšší vrchol pohoří – Cima Tosa (3 173 m). Dalším významným celkem, který již nemá tak výrazný charakter, je travnatá oblast hor na jihovýchodě – Paganella se stejnojmenným nejvyšším vrcholem (2 125 m). Monte Gazza je poslední skupinou patřící do pohoří Brenta. Leží na jihu a výška masivu dosahuje 1 774 m.

Vrcholy

• Cima Tosa (3 173 m)
• Cima Brenta (3 150 m)
• Crozzon di Brenta (3 118 m)
• Cima Ambiez (3 102 m)
• Cima Mandron (3 033 m)
• Torre di Brenta (3 008 m)
• Cima Brenta Alta (2 960 m)
• Pietra Grande (2 937 m)
• Cima Sella (2 917 m)
• Cima del Falkner (2 914 m)
• Cima del Groste (2 901 m)
• Campanile Basso (2 883 m)

Turistickým centrem je město Madonna di Campiglio na západě pohoří. Ve východní části je to samotné Trentoa uvnitř hor nalezneme turistický magnet oblasti, jezero Molveno s městečkem Molveno na svém břehu. Na severu je to zase červeně zbarvené jezero Tovelsee (1 175 m) ležící na konci doliny Toveltal, kterou se táhneasfaltová silnice z obce Tuenno. Celé pohoří je doslova protkáno hustou sítí značených cest. Některé z nich jsou zajištěné. Nejznámější ferratou Brenty je slavná dálková cesta Sentiero delle Bocchette (Via Bocchette) vedoucí napříč celým pohořím. Jeho překonání je mezi příznivci zajištěných cest vyhlášené.

Chaty

• Rifugio Alimonti (2 600 m)
• Rifugio Pedrotti (2 496 m)
• Rifugio XII Apostoli (2 489 m)
• Rifugio Agostini (2 410 m)
• Rifugio Tuckett (2 268 m)
• Rifugio Graffer (2 261 m)
• Rifugio Brentei (2 120 m)
• Rifugio Peller (2 022 m)
• Rifugio Grosté
• Rifugio Tosa

Pohoří Brenta je součástí rozsáhlého přírodního parku Adamello-Brenta

Drážďany

Drážďany 

(německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemské hlavní město a současně druhé největší město v Sasku s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se nalézá Vratislav (Wrocław). Drážďany leží na řece Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor (něm. Erzgebirge), strništi Lužických hor a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediteránnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg.

Původ názvu města  Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

Zájezdy do Drážďan

nadmořská výška:	113 m n. m.
stát:	Německo
Spolková země:	Sasko
rozloha:	328,3 km²
počet obyvatel:	529 781 (31. 12. 2011)

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska.

Nyní tak jsou politickýmcentrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol.

Drážďany sloužily většinu svojí historie jako sídlo saských vévodů, kteří zároveň od 13. století drželi titul světských kurfiřtů (konkrétně titul nejvyššího maršálka), tedy volitelů krále Svaté říše římské. Titul kurfiřtů si vévodové saští panovníci udrželi až do zániku Svaté říše římské v roce 1806, kdy bylo zároveň Saské vévodstvípřeměno na Saské království v rámci procesu vstupu saského státu do Napoleonova Rýnského spolku. Drážďany od roku 1806 do roku 1918, kdy byla monarchie nahrazena republikovým zřízením, fungovaly jako hlavní město Saského království.

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 v důsledku masivních leteckých náletů RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech leteckých bomb svržených na město byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z blížící se východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutíepidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.

V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi postiženy tisíciletou povodní, velká voda sem přitekla z Čech.

Ve městě vznikla řada barokních budov, které svým rozsahem a významem přesahovaly význam Drážďan jakometropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími například Zwinger (barokní přestavení opevnění kurfiřtského paláce),Taschenbergpalais, římskokatolická katedrála Nejsvětější Trojice známá jako Hofkirche, Saská státní operaSemperoper, ojedinělý protestantský kostel Frauenkirche (čtvercového půdorysu).

Světoznámá muzea Drážďan se nacházejí v areálu královského paláce (Residenzschloss), který hostí sbírky saských kurfiřtů a králů Grünes Gewölbe, Türkische Kammer, Matematicko-fyzikální salon, Kupferstichkabinett čiMünzkabinett. V Albertinu se nachází obrazárna Galerie Neue Meister (Noví mistři) a v novorenesanční části Zwingeru Gemäldegalerie Alte Meister (staří mistři) nebo sbírka porcelánu. Jiná muzea jsou například v Johanneum (muzeum dopravy), v Japonském paláci (muzeum prehistorie a etnologie) – významné a jedinečné jeHygienemuseum, které má přenášet znalosti zdraví, lidské biologie a medicíny do povědomí širší veřejnosti. Nejslavnější exponát je transparentní žena.

UBYTOVÁNÍ zde

PROVÁDÍM

POPTÁVKA SLUŽEB PRŮVODCE

Berlín

Berlín

Berlín leží na severovýchodě Německa, zhruba 70 km západně od hranic s Polskem, je obklopen spolkovou zemí Braniborsko (Brandenburg). Městem protéká řeka Spréva (Spree), vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové rozlohy. Je zde mnoho parků a zelených ploch a lesů.

Zájezdy do Berlína

Průměrná výška nad mořem: 34 m n. m. Nejvyšší bod: Teufelsberg, 115 m n. m. (jedná se o umělý násyp, vzniklý ze zbytků stavebního materiálu vybombardovaných domů).

Vzdálenost Berlín–Praha činí kolem 350 km. Cesta vlakem trvá necelých pět hodin…

Berlín (německy Berlin) je hlavní město a zároveň i spolková země Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od sjednocení Německa (a tím i obou částí města) patří Berlín k největším městům v Evropě a je druhým největším městem Evropské unie.

znak vlajka
nadmořská výška:	34–115 m n. m.
stát:	Německo
spolková země:	Berlín
rozloha:	891,82 km²
počet obyvatel:	3 396 990 (2005)
etnické složení:	Němci, Turci, Srbové, Arabové, Poláci

 

                Braniborská brána 

První historicky doložené zmínění Berlína pochází z roku 1244. Roku 1451 se Berlín stává vládním městem braniborských markrabích a kurfiřtů, 1701 pak hlavním městem Pruského království, 1871hlavním městem nově založené Německé říše.

Berlín byl v minulosti tolerantním městem, kde nalezlo útočiště mnoho pronásledovaných uprchlíků, mimo jiné hugenoti z Francie (po r. 1685) a protestanti zČech (po r. 1730), jejichž někteří potomci, žijící v tzv. České vesnici (Böhmisches Dorf), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky. Ve dvacátých letech 20. století se z Berlína stává evropská metropole s bohatým politickým, vědeckým a hlavně kulturním životem. Tolerance končí roku 1933 příchodem Hitlera k moci.

Po druhé světové válce, kdy město bylo z velké části zničeno (např. 40 procent obytné plochy), byl Berlín rozdělen do čtyř okupačních sektorů. Počátkem studené války se Berlín dostal do středu konfliktů mezi vítěznými mocnostmi. Již roku 1948 dochází k Berlínské blokádě (kdy veškeré zásobování města se koná výlučně leteckým spojením) a posléze k politickému rozdělení města. K faktickému rozdělení dochází stavbou Berlínské zdi 13. srpna 1961.

Po pádu Berlínské zdi roku 1989 začíná nová kapitola města. Berlín se stává hlavním městem SRN.

 

 

V důsledku koncentrace obyvatel jiných národností do jistých obvodů nebo jejich částí má tento stav mimo kulturní pestrosti i negativní stránky – základní školy, kde podíl cizinců činí i přes 90 procent žáků, nejsou v některých čtvrtích Berlína výjimkou. Integrační modely sedmdesátých a osmdesátých let, zpočátku nadějné, ztroskotaly, částečně se dá hovořit o uzavřených ghettech různých menšin cizinců. Jedná se zejména o arabské resp. palestinské přistěhovalce či nositele asylu, ale též i o jistou část tureckého obyvatelstva, které v Berlíně žije mnohdy již ve třetí generaci (která je pak integrována méně než ona druhá).

V Berlíně existuje i velká židovská obec, se svými 11 000 členy (podle jiných údajů pak 13 000) největší židovská obec v Německu. V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. To znamená, že méně než jedna třetina obce pochází ještě z doby dřívějšího Západního Berlína. Před holocaustem v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust.

Rudá radnice 

 

Berlínská televizní věž

Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby Západního Berlína, který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. Současná situace a výhledy do budoucnosti jsou však silně ovlivněny finanční krizí města (diskuse o zavření nebo sloučení oper, o subvencích pro kulturní a vědecká zařízení atd.).

Z dalších pozoruhodností a památek je možno jmenovat Říšský sněm (Reichstag), Braniborskou bránu, světoznámou třídu Unter den Linden stejně tak jakoKarl-Marx-Allee, zámek Schloss Charlottenburg, bývalý přechod Checkpoint Charlie, East Side Gallery (zbytek Berlínské zdi), televizní věž Fernsehturm, chrám Berliner Dom a zříceninu kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, Kurfürstendamm a Alexanderplatz (bývalé „západní“ a „východní“ centrum města), celý nový komplex na Postupimském náměstí (Potsdamer Platz) a v nejbližším okolí (kde v devadesátých letech minulého století vznikla více méně celá nová čtvrt‘), v neposlední řadě pak i památky v blízké Postupimi.

Berlín má i mnoho památek, souvisejících s berlínskou židovskou obcí. K těm nejznámějším patří: Nová synagoga, Židovské muzeum, Židovský památník

PROVÁDÍM POPTÁVKA SLUŽEB PRŮVODCE

UBYTOVÁNÍ

Osvětim

Osvětim

Osvětim (polsky Oświęcim, německy Auschwitz, slovensky Osvienčim, romsky Aušvica nebo Osvěnčim)

je polské čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství ležící při ústí řeky Soly do Visly.

První písemné zmínky pocházejí z roku 1179. Město je dnes významným turistickým cílem,

což se odráží na jeho průmyslu, který se zaměřuje převážně na poskytování ubytovacích a pohostinských kapacit. Ve městě se nachází železnice a v okolí několik výrobních závodů, které zde zbyly jako smutný pozůstatek po II. světové válce.
 Zájezdy Polsko on-line

Pohled, který viděli miliony lidí …  Osvětim

 

Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau

Za druhé světové války bylo město přičleněno k Německé říši a byl zde postaven nejprve koncentrační tábor Auschwitz I v areálu bývalých kasáren. Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší táborAuschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.

Stručná historie tábora a jeho poboček

Původní koncentrační tábor Osvětim (Osvětim I.) byl založen roku 1940 v nehostinném bažinatém místě nedaleko historického města Osvětim. Základem se pro něj stala polská jezdecká kasárna. Hlavním důvodem vzniku ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků. Kapacita tohoto tábora byla asi 15-20 tisíc vězňů.

Roku 1941 začal být realizován plán tzv. “konečného řešení židovské otázky”, tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové. Za tímto účelem byl u 3 km vzdálené vsi Březinka vybudován tábor Osvětim II. (Březinka=Birkenau). Jeho kapacita v roce 1944 dosáhla 90 tisíc vězňů. Stavět jej byli nuceni pomáhat sovětští váleční zajatci.

Roku 1942 bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory s krematorii. Denně bylo možné zavraždit a spálit až 10 000 lidí. V táboře byli vražděni nejen Židé, ale prakticky všechny národnosti okupované Evropy. Tábor se stal místem působení neblaze proslulých lékařů SS, zejména Josefa Mengeleho. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí na rampě tábora rozdělovali na ty, kteří jsou určeni k okamžitému zabití, na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na nelidské pokusy.

V letech 1942-1944 bylo vybudováno dalších 40 podtáborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. – Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Tato firma vyráběla granulovaný plyn Cyklon B určený k použití v osvětimských plynových komorách.

Když se blížila Rudá armáda, odvezli nacisté většinu přeživších vězňů do jiných KT, plynové komory a krematoria vyhodili do vzduchu a snažili se zničit i písemné důkazy jejich vraždění. I tak ale zůstalo dost nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti. KT Osvětim byl osvobozen Rudou armádou dne 27. ledna 1945, jež tímto zároveň dala svobodu 7 tisícům vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS.

 

PROVÁDÍM

Služby místního průvodce KT Osvětim v ČJ, nutno objednat min. 1 týden dopředu. Prohlídka s místním průvodcem trvá cca 4-5 hodin (pro skupiny max 25 osob. Je povinnost vzít si pro skupinu na prohlídku KT místního průvodce!!!). Není-li k dispozici místní průvodce v ČJ lze tlumočit z NJ/ČJ či AJ/ČJ

Memorial and Museum Auschwitz – Birkenau http://www.auschwitz.org.pl/

Wieliczka

Wieliczka

	Polsko
Vojvodství:	Malopolské

Pod městem se nachází Solný důl Wieliczka – jeden ze světově nejstarších solných dolů (nejstarší je v městě Bochnia, 20 km od Wieliczky), který je používán od prehistorických dob.

Latinský výraz “Magnum Sal” (Velká sůl, pol. Wielka Sól), z něhož je odvozen současný název města, pochází z listu papežského legáta Jiljí z let 1123-1125. Během následujících staletí se název měnil až do dnešní podoby – Wieliczka.

Zájezdy Polsko on-line

Solný důl Wieliczka (polsky Kopalnia soli Wieliczka) se nachází pod městem Wieliczka v blízkém okolí Krakova. Byl v provozu nepřetržitě od 13. století až do prvního desetiletí 21. století, kdy byla z důvodu vysokých nákladů těžba soli ukončena.

Důl je 327 m hluboký. Celková délka chodeb dosahuje 300 km, přičemž veřejnosti je zpřístupněno přibližně 2 % z celkové délky chodeb. Všechny chodby se rozprostírají celkem na devíti úrovních, které jsou propojeny buď velkými komorami, speciálními tunely, či šachtami a výtahy.
Turisté si zde mohou prohlédnout 3,5 km dlouhou trasu, která zahrnuje prohlídku soch historických i mýtických postav, vytvořených z kamenné soli. Kromě skutečného a vědeckého vysvětlení vzniku rozsáhlých solných ložisek je také návštěvníkům přiblížena i pověst o vzniku dolu, spojená se středověkými panovníky polskými a uherskými.
Za pozornost stojí také klenuté síně, kaple, podzemní jezero a výstava, přibližující historii těžby soli. Důl tak bývá nazýván také „polskou solnou katedrálou“.

Během uplynulých staletí důl navštívila řada slavných osobností, mezi něž se řadí např. Mikuláš Koperník, Johann Wolfgang von Goethe, Alexander von Humboldt, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Bolesław Prus, Ignacy Jan Paderewski, Robert Baden-Powell, Jacob Bronowski (který natočil části filmu Vzestup člověka), Karol Wojtyła (pozdější papež Jan Pavel II.), bývalý prezident USA  Bill Clinton, významní panovníci a mnozí další.

Během druhé světové války byl důl využíván německými okupanty pro válečnou výrobu.

Solný důl se stal Bolesławu Prusovi inspirací k Labyrintovým scénám jeho románu Faraón.

V roce 1978 byl solný důl Wieliczka zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako jedna z vůbec prvních památek v zemi. Dnes je významnou turistickou atrakcí; navštěvují jej výpravy z mnoha zemí (v současné době si důl prohlédne více než milion návštěvníků ročně ). Prohlídky se konají v mnohých jazycích, český jazyk je nutno objednat 1 měsíc dopředu. Kromě známé turistické trasy, která se nachází 64 – 135 m pod povrchem se konají také výpravy geologické pro odborníky z oblasti mineralogie a těžby. V několika solných sálech v podzemí dolu, se konají firemní večírky, charitativní akce, odborné semináře…

PROVÁDÍM V TÉTO LOKALITĚ   POPTÁVKA SLUŽEB PRŮVODCE, POPTÁVKA FIREMNÍHO VEČÍRKU-EVENTU, SEMINÁŘE V SOLNÉM DOLU, PRO SPOLEČNOSTI ZE VŠECH OBORŮ.

Tip ubytování pro skupiny a školní výpravy –  HOSTEL CENTRUM KRAKOW

Dachstein West

Lyžařský region Dachstein West

Leží přímo v srdci Rakouska, lyžařský region Dachstein West, s nejlepší dostupností ze Salcburku a Horního Rakouska.

Lyžařské zájezdy Dachstein West on-line

Prázdninový ostrov v horách nemá jen nádherné panorama, ale vyznačuje se i širokou nabídkou pro celé rodiny, pro začátečníky, věčné začátečníky i pokročilé. Pomocí nejmodernějších vleků se v nejkratší možné době dostanete do horského světa a budete vytáčet své obloučky po skvěle upraveném sněhu.

Pro rodiny s dětmi se stal Dachstein West již dávno nejlepším místem v Alpách. Protože zde nenarazíte pouze na nejlepší poměr služeb a cen, ale najdete zde také nabídku, která je šitá na míru celé rodině. Krátké trasy, přehledné lyžařské oblasti a mnoho zábavných dětských lyžařských kempů a „vrabčích hnízd“ se postará o rodinnou zábavu beze stresu. Kouzelný koberec „Zauberteppich“, země „Brumsiland“, medvědí kemp „Bärencamp“ a první obloučky se postarají o šťastné obličeje dětí, zatímco rodiče si vychutnávají uvolněné hodiny při carvingu nebo kolem sjezdovek. Tip: Zeptejte se na zvláště výhodné nabídky pro rodiny!

Běžecké tratě: 215 km

• Gosau: 45 km
• Obertraun: 14 km
• Postalm: 22 km
• Abtenau: 60 km
• Lungötz, St. Martin: 74 km

Rußbach am Paß Gschütt – Dachstein West

780 – 2.100 m. n. m.

Sjezdovky  Ceník skipasů

17

9

3

0

0

	snadný	7 km
	střední	63 km
	obtížný	7 km
	celkově	77 km

Annaberg-Lungötz Dachstein West

777 – 1.618 m. n. m.

Sjezdovky  Ceník skipasů

30

14

8

0

0

	snadný	12 km
	střední	125 km
	obtížný	15 km
	celkově	152 km

UBYTOVÁNÍ   POPTÁVKA

Burgenland

Burgenland

(česky též Burgenlandsko či Hradsko, maďarsky Őrvidék, chorvatsky a hradsky Gradišće, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, jejíž území bylo od středověku až do doby po 1. světové válce předmětem sporů mezi Rakouskem a Uherskem, respektive později Maďarskem. Součástí Rakouska se toto původně nejzápadnější maďarské území stalo až roku 1921. Německý název Burgenland (doslovně česky Hradsko nebo Země hradů) vznikl z důvodu existence mnoha hradů na území této spolkové země.

Zájezdy Rakousko on-line

Burgenland má rozlohu 3966 km² a zhruba 278 000 obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí).

Hlavním městem je Eisenstadt. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také výrazné menšiny Chorvatů (podle sčítání lidu z roku 1991 29 tisíc, podle vlastního odhadu menšinových organizací 45 tisíc), Maďarů (5, resp. 25 tisíc) a Romů (122 podle udané mateřské řeči, skutečný počet bude výrazně vyšší).

Zeměpisně se Burgenland dělí na dvě výrazně odlišná území. Severní rovinatá část je z velké části zaplněna Neziderským jezerem a je silně pod vlivem Maďarska. Druhou částí je hornatý střed a jih s mnoha hrady, zámky a kláštery, např. Bernstein, Forchtenstein či Schlaining. Prakticky celá spolková země je zaměřena na zemědělskou výrobu. Pěstuje se zde především pšenice, kukuřice a cukrovka. Jako jinde v Rakousku, i zde se nachází mnoho vinic a ovocných sadů.

Burgenland

Zemská vlajka	Zemská služební vlajka
Zemský znak
Základní údaje
Status:	Spolková země Rakouska
Zemské hlavní město a největší město:	Eisenstadt
Burgenland na mapě Rakouska

Zdroj:  Wikipedie, David Klaus

Dolní Rakousko

Dolní Rakousko

Niederösterreich / Dolní Rakousy

Zemská vlajka	Zemská služební vlajka
Zemský znak	Historický zemský znak
Základní údaje
status:	spolková země Rakouska
zemské hlavní město:	Sankt Pölten
největší město:	Sankt Pölten
ISO 3166-2:	AT-3
zemská hymna:	Oh Heimat, dich zu lieben
Dolní Rakousy na mapě Rakouska
Politika
zemský hejtman:	Erwin Pröll (ÖVP)
zemská vláda:	ÖVP, SPÖ, FPÖ
složení zemského sněmu(56):	ÖVP 31 SPÖ 15 FPÖ 6 Zelení 4
poslední volby:	9. března 2008
příští volby:	březen 2013
Obyvatelstvo
obyvatel:	1 545 804 (1. ledna 2011  (2.)
hustota zalidnění:	81 obyvatel/km²
Geografie
rozloha:	19 178 km²  (1.)
zeměpisné souřadnice:	47° 25′ – 49° 1′ s.š. 14° 27′ – 17° 4′ v.d.
nejvyšší bod:	2 076 m (Schneeberg)
nejnižší bod:	139 m (obec Berg)
Správní členění
okresy:	4 statutární města 21 okresů
soudních okresů:	32
obcí:	573
– z toho měst:	75
– z toho městyse:	326
Mapa okresů a statutárních měst Dolních Rakous

Dolní Rakousy nebo i Dolní Rakousko (německy Niederösterreich) je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím Vídeň, která byla do prosince 1921 její součástí. Do roku 1920 patřily k Dolním Rakousům také nynější česká území Západní Vitorazsko,Valticko a Dyjský trojúhelník (tzv. České Rakousy). Dolnorakouskou metropolí je od 10. července1986 Sankt Pölten (česky Svatý Hypolit). Předtím byla hlavním městem Vídeň. Od roku 1997zasedá v Sankt Pöltenu i dolnorakouský zemský sněm. Zájezdy Rakousko on-line
Na severozápadě a severu sousedí s Českou republikou (na severozápadě Čechami, na severu s Moravou), na severovýchodě na řece Moravě se Slovenskem. Dále v rámci Rakouska sousedí Dolní Rakousy s Vídní, na západě s Horními Rakousy, na jihu se Štýrskem, na jihovýchodě sBurgenlandem.Geografie

Celou zemí protéká od západu na východ evropský veletok Dunaj, v jehož okolí a též při řece Moravě zde převažují nížiny. Severovýchod Dolních Rakous tvoří převážně pahorkatiny a nížiny, zatímco na severozápadě převažují vrchoviny. Na jihu Dolních Rakous se zvedají Alpy, které na hranici se Štýrskem dosahují nadmořské výšky přes 2000 metrů. Nejvyšší horou dolnorakouských Alp je se svými 2 076 metry Schneeberg zvaná též Klosterwappen.

Zdroj:  Wikipedie, David Klaus

Ubytování

 

 

 

Horní Rakousko

Horní Rakousko

nebo i Horní Rakousy (německy Oberösterreich), je spolková země na severu Rakouska. Její metropolí je Linec (německy Linz), ležící na evropském veletoku Dunaji, který protéká severem Horního Rakouska od západu k východu. Do Dunaje se v bavorském Pasově vlévá řeka Inn, která tvoří velkou část hornorakousko-německé hranice. K dalším řekám patří Enže (Enns), tvořící část zemské hranice s Dolními Rakousy; dále pak Krems, Große Mühl, Kleine Mühl, Naarn, Steyr, Traun, Aist či Antiesen.  Zájezdy Rakousko on-line

Jezera, na jihu spolkové země se v Solné komoře (Salzkammergut) nachází řada překrásných jezer, ke kterým patří Almsee, Attersee, Gosausee, Halštatské jezero, Irrsee, Langbathsee, Mondsee,Offensee, Traunsee a Wolfgangsee.

Oberösterreich / Horní Rakousy

Zemská vlajka	Zemská služební vlajka
Zemský znak	Historický zemský znak
Základní údaje
status:	spolková země Rakouska
zemské hlavní město:	Linec
Horní Rakousy na mapě Rakouska
nejvyšší bod:	Hoher Dachstein (2 995 m n. m.)
nejnižší bod:	Grein (239 m n. m.)

Zdroj:  Wikipedie, David Klaus

Ubytování

Štýrsko

Štýrsko

(německy Steiermark, slovinsky Štajerska) je spolková země na jihovýchodě Rakouska. Podle rozlohy je druhou největší rakouskou spolkovou zemí, její rozloha činí 16 388 km². Hraničí se Slovinskem a v rámci Rakouska sousedí se spolkovými zeměmi Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Salcbursko, Burgenland a Korutany. Dnešní spolková země Štýrsko zahrnuje asi 2/3 rozlohy původního Štýrska, jehož součástí bylo i tzv.

Zájezdy Rakousko on-line

Dolní Štýrsko, které náleželo od roku 1918 ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávii), a dnes je součástí Slovinska. Rakouská spolková země Štýrsko je rovněž Slovinci nazývána „Horním Štýrskem“ (Obersteiermark). V Rakousku se pojem „Horní Štýrsko“ užívá pro území okolo města Bruck an der Mur na severu spolkové země. Štýrsko bylo poměrně krátkou dobu součástí svazku českých a alpských zemí pod vládou Přemysla Otakara II. – fakticky od roku 1261 do 1276. Hollywoodská hvězda a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzeneggerse narodil a vyrůstal ve Štýrsku, stejně jako laureátka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2004 Elfriede Jelinek. Štýrsko se člení na 16 okresů (Bezirke) a statutární město (Statutarstadt) Graz.

Steiermark / Štýrsko

Zemská vlajka	Zemská služební vlajka
Zemský znak	Historický zemský znak
Základní údaje
status:	spolková země Rakouska
zemské hlavní město:	Štýrský Hradec
největší město:	Štýrský Hradec
Štýrsko na mapě Rakouska

Alpenverein

Gesäuse

Gesäuse

Uprostřed Evropy leží malá země zvaná Rakousko. Rakousko se pyšní šesti národními parky, jeden z nich je znám jako Gesäuse. Nechejte se unést přírodou a navštivte krásy Rakouska! Národní park Gesäuse je s jeho hornatou krajinou oblastí, jejíž krásy berou dech. Z rakouských národních parků je nejmladší a s plochou přes 11.000 hektarů třetí největší. Krajinu charakterizují skály, lesy a vodstvo. Na základě mnoha značných rozdílů

v nadmořské výšce nalezneme v Národním parku Gesäuse množství velmi rozmanitých lokalit a, následkem toho, mnoho živočišných a rostlinných druhů.

Nejvyšším bodem toho Národního parku je Hochtor. (2369 m.n.m). 

Masiv Hochtoru je, stejně jako celé Ennstalské Alpy, budován z vápence. Současné ostře řezané rysy tohoto vrcholu byly zformovány ledovci, které se dříve nacházely na jeho svazích. Zůstaly po nich karyHaindlkar, Tellersack, Steinkar a Schneeloch. Pro Hochtor jsou rovněž charakteristické četné tvary vysokohorského krasu – především škrapy a jeskynní výklenky. Nejstrmější svahy Hochtoru jsou severovýchodní, které jsou tvořeny 900 m vysokou stěnou. Celkově se Hochtor zvedá nad údolím Ennstal o 1800 m

• Z jihu z vesnice Johnsbach – po značených cestách č. 4 a 664 – přes louky Untere Koderalm, kotel Ronnerstein a Schneeloch (několik náročnějších úseků – UIAA II)

Délka: Johnsbach – Rinnerstein – Hochtor (4,5 hod.)

• Z východu od Hesshütte přes Josefinensteig, závěrečných 200 výškových metrů je vedeno jako klettersteig přes skalní římsy hřebenu Gugelgrat (UIAA I+). K chatě Hesshütte (1699 m) lze dorazit ze všech čtyř světových stran (z jihu z Johnsbachu, z východu z Hartelsgraben, ze severu z Kummerbrücke a ze západu od Haindlkar Hütte). Nejatraktivnější je Wasserfallweg z Kummerbrücke (1 km dlouhý klettersteig, obtížnost A/B).

Délka: Kummerbrücke – Wasserfalle – Hesshütte (3,5 hod.) – Hochtor (2,5 hod.)

Zdroj Národní park Gesäuse, David Klaus

Lokalita: Štýrsko,  Admont,  Hieflau, Jonsbach

Ubytování Gesäuse

Linec

Linec

(německy Linz) je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy. S 189 500 obyvateli (údaj k 31. prosinci 2008) je i největším městem Horních Rakous a po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším v celém Rakousku. Leží na Dunaji a rozkládá se na ploše 95,98 km².

Zájezdy Rakousko on-line

Pamětihodnosti

• Poutní kostel – bazilika Pöstlingberg: Symbol města, Poutní kostel na vrchu vysokém 537 m. n m., postaven v letech 1738 – 1774
• Pöstlingbergbahn: adhezní dráha s největším sklonem na světě (sklon 10,5 %), vystavěna roku 1898. Konečná stanice ve věži opevnění města
• Linzer Grottenbahn: na Pöstlingbergu, v bývalé pevnosti, otevřena 1906, okružní úzkorozchodná dráha
• Mariä-Empfängnis-Dom: také zvaný Neuer Dom, vybudovaný v letech 1862 – 1924, novogotická, z pískovcového kamene, s nedokončenými detaily; největší kostel Rakouska, kapacita cca 20.000 osob, podómu sv. Štěpána ve Vídni, druhá nejvyšší kostelní věž (134,8 m)
• Alter Dom: jezuitský kostel z roku 1669 s dvěma věžemi
• Landhaus: ve stylu italské renesance, z roku 1564. Kašna z roku 1648.
• Hauptplatz: největší náměstí na Dunaji, sloup Nejsvětější trojice z roku 1717 a radnicí Alten Rathaus
• Landstraße: Landstraße (Zemská třída) je nejvýznamnější ulicí města. Nachází se na ní mnoho historických budov a pamětihodností, např. Ursulinenkirche a Karmeliterkirche). Je také významnou z hlediska obchodu, je třetí nejfrekventovanější (pěší) ulicí Rakouska
• Stadtpfarrkirche: Městský farní kostel na pozdně románských základech, barokizován roku 1648. Je zde uloženo srdce a vnitřnosti císaře Friedricha III:
• Linzer Schloss: Linecký zámek – první zmínky z roku 799. Sídlo císaře Friedricha III. Od roku 1966 je v zámku umístěno muzeum
• Martinskirche: první zmínka z roku 799, původně považován za nejstarší kostel Rakouska, dle nejnovějších výzkumů pochází centrální stavba z 10. nebo 11. století ^[4]
• Botanická zahrada: okolo 100.000 návštěvníku za rok, leží na vrchu Bauernberg, plocha 4,2 ha, 8.000 druhů rostlin
• Hotel Zum Schwarzen Bären: Hotel u černého medvěda – rodný dům tenoristy Richarda Taubera

Zdroj: Wikipedie, David Klaus

Innsbruck

Innsbruck

(zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko. Leží v údolí Innu, v bezprostředním podhůří Alp, asi 30 km severně odBrennerského průsmyku, nejschůdnější cesty do Itálie. V bezprostřední blízkosti města jsou vysoké hory, na severu Hafelekar (2334 m) a na jihu Serles (2718 m).

Zájezdy Rakousko on-line

Jméno je složeno z německých názvů řeky Inn a most Brücke, znamená tedy most přes řeku Inn. Innsbruck je páté největší město Rakouska (s 118 000 obyvateli, po Vídni, Štýrském Hradci, Linci aSalzburgu). V městské aglomeraci Innsbrucku žije přibližně 165 000 obyvatel. Innsbruck má univerzitu a další vysoké školy, je sídlem biskupa a oblíbeným cílem turistů a lyžařů.

• Zlatá stříška (Goldenes Dachl), pozdně gotický arkýř císaře Maxmiliána I. z let 1497-1500
• Barokní dóm svatého Jakuba z let 1717-1724 na místě staršího kostela ze 12. století
• Císařský zámek (Hofburg) spojený s dvorním kostelem (Hofkirche) si založil císař Maxmilián I. Habsburský jako hlavní sídlo a rezidenci před rokem 1500, zámek s parkem byl rozšířen v pozdně barokním stylu kolem roku 1760.
• Dvorní kostel (Hofkirche), renesanční síňové trojlodí dal založit při své rezidenci císař Maxmilián I., uvnitř je jeho mramorové mauzoleum s kovanou železnou mříží, obklopené bronzovými sochy stojících římských císařů počínaje Karlem Velikým, přes dobyvatele Svaté země až po habsburské panovníky a jejich manželky. Unikátní renesanční sochařská práce pochází z kovolitecké dílny sochaře Hanse Vischera mladšího v Norimberku.
• Stará sněmovna, barokní budova z let 1725-1728
• Kamenný morový sloup sv. Anny v barokním slohu modeloval C. Benedetti roku 1706
• Premonstrátský klášter Wilten s barokním kostelem z let 1751-1756 byl postaven na místě raně křesťanského kostelíka z 5. století a románského kláštera ze 12. století
• Renesanční zámek Ambras zbudoval arcivévoda Ferdinand Tyrolský na návrší JV od města, přensel do něj své umělecké sbírky z Křivoklátu, které v něm sídlí dodnes pod správou vídeňského Kunsthistorického muzea
• Lanovka vede ze středu města na Hungerburg a je přes 1800 m dlouhá.
• Skokanský můstek na Bergisel byl zbudován pro zimní olympijské hry roku 1964, kdy na něm skokan Dalibor Motejlek získal jedinou (bronzovou) medaili pro českou olympijskou výpravu; dodnes je můstek znám z každoročného Turné čtyř můstků.

Innsbruck
Panoramatický pohled na město z radniční věže
znak
nadmořská výška:	574 m n. m.
stát:	Rakousko
spolková země:	Tyrolsko

Tauplitz, Altaussee

Region Tauplitz, Altaussee

nacházející se ve výšce 850 – 2 000 m.n.m. nabízí jedinečné přírodní krásy, přátelskost poskytovatelů služeb a idylický život v malebných vesničkách.
Pro milovníky cykloturistiky je připravena řada tras od náročných výstupů až po lesní cesty a horské pastviny.

Zájezdy Rakousko on-line

Mezi zajímavé cyklotrasy patří Salzkammergut Radweg dlouhá 47 km, která vede od zámku Trautenfels v Ennstal přes rašeliniště Laasen a národní chráněnou oblast Ödensee až k Blaa-Alm v Altausee.

Jiné cyklotrasy vedou okolo pěti jezer nebo v okruhu solné komory až k Hallstattskému jezeru.

Kromě výše zmíněných možností lze využít doprovodných spojovacích cest a naplánovat si vlastní cyklistický výlet.

Tauplitz, Altaussee najdete v nadmořské výšce 850 – 2 000 m n. m. Jde o jednu z nejstarších lyžařských oblastí Štýrska. Leží v oblasti Solné komory. Jsou tu velmi kvalitní sněhové podmínky.

Většinu zimní sezóny je zde kvalitní přírodní sníh. Při nepříznivém počasí se však nemusíte obávat, že si výborně nezalyžujete. Je tu nejmodernější zasněžovací technika.

Mnohé příležitosti tu jsou i pro běžkaře. Méně terénů zde však najdou snowboardisté a nejnáročnější lyžaři.

Ubytování Tauplitz, Altausse-připravujeme

Großglockner

Grossglockner (3798 m)

je nejvyšší hora Rakouska, která se nachází ve skupině Glockner patřící do Vysokých Taur a na hranicích spolkových zemí Korutany a Tyrolsko.
Štíhlá, ledovcovo-skalnatá pyramida v bočním výběžku hlavního alpského hřebene připomíná svým tvarem zvon – odtud název „Velký zvon“ (Großglockner).[editovat]Jméno hory

Zájezdy Rakousko on-line

Výstupy

Jako první vystoupil na vrchol Großglockneru 28. července 1800 pětičlenný tým z početné expedice, která byla zorganizována na popud biskupa Franz-Xavera Salm-Reifferscheida z korutanské diecéze Gurk. Členy vrcholové skupiny byli bratři Martin a Sepp Klotzovi, farář Horasch a dva tesaři. Dnes vede na Großglockner řada horolezeckých výstupů. Kromě zpravidla přelidněné normální cesty jsou velmi populární horolezecké výstupy:

• Pallaviciniho kuloár, klasická ledová túra, sklon cca 55° touto cestou byl sjet na také lyžích  a Iva Filová jako první žena zdolala tento úsek na lyžích
• Stüdlgrat, klasická skalní a kombinovaná túra, podle podmínek
• Mayerlrampe

Skupina Glockner

Horská skupina Glockner (Glocknergruppe) je jednou ze sedmi částí, na něž se člení Vysoké Taury. Leží na území Korutan, Tyrolska a Salcburska. Na severu je ohraničena řekou Salzach. Na západě ji od skupiny Granatspitzen odděluje Stubachtal a od skupiny Venedigeru Tauerntal. Jižní hranicí tvoří Kalser Tal a Leitertal. Z východu ji uzavírá sedlo Hochtor, Seidlwinkl a Rauristal. K významným horám patří kromě Großglockneru také Großes Wiesbachhorn (3564 m), Johannisberg (3453 m), Hoher Riffl (3338 m), Fuscherkarkopf (3331 m), Kitzsteinhorn (3203 m). Skupina Glockner patří k nejvíce vyhledávaným oblastemrakouských Alp, nejznámějším střediskem je Kaprun. Velká část skupiny náleží do Národního parku Vysoké Taury (Nationalpark Hohen Tauern).

Jádro parku tvoří původní alpské oblasti. Mohutné a vysoké vrcholy, kterým vévodí Grossglockner [3798m] a Großvenediger [3674m], strmé skalní stěny, oblasti věčného ledu (celkem 169 ledovců) a ledovcové řeky a říčky určují charakter této krajiny. Rostlinná říše v tomto národním parku je nesmírně bohatá se širokým spektrem různých druhů a stejně jako veškerá zvířena je velice přísně chráněna. Jedním z divů této oblasti je pryskyřník ledovcový, který přežívá nejen na ledovcových morénách, ale je ho možné spatřit dokonce i na vrcholu Grossglockneru. Ze stromů dosahují borovice limba a modřín stáří až 1000 let. Žijí zdekamzíci, svišti, kozorožci i alpští mloci. Je zde možné spatřit i orlosupa bradatého a orla skalního.

Masiv  Grossglockneru

Tento mohutný a rozsáhlý masiv, který je s vrcholem 3798 m vysokého Grossglockneru nejvyšší v celých Východních Alpách, je tvořen z mnoha druhů hornin. Masiv Grossglockneru je tvořen z ruly, na povrchu je však rula doprovázena místy i poměrně mocnými vrstvami břidlice. Velice rozšířený je výskyt kombinacevápenec s břidlicí a slída. Jádro masivu Grossglockneru je tvořeno ledovcem Pasterzenkees. Ledovec má plochu 19,5 km² a je co se týká velikosti povrchu největším ledovcem Východních Alp. Je to údolní ledovec dlouhý 9,5 km. Je napájen jinými ledovci, které stékají z okolí vrcholu Johannisberg a obou vrcholůBurgstall. Ledovec končí nad nádrží Margaritzen-Stausee, kde jsou zachycovány jeho vody. Ledovec Pasterzenkees je pod chatou Hofmannshütte široký 1,5 km a jeho mocnost zde dosahuje 250m. Rychlost pohybu ledovce je okolo 100m za rok. Dnes se odhaduje celkový objem hmoty ledovce na 2km³. V minulém století byla však tato hodnota minimálně o třetinu větší. Významný rakouský glaciolog Paschinger dokonce odhadl, že v roce 1856 byl ledovec dlouhý 11 km a jeho povrch byl 36 km². To znamená, že povrch ledovcových hmot dosahoval až téměř k dnešní vyhlídce Kaiser Franz Josefs Höhe.

Großglockner
Großglockner z jihu
Vrchol	3798 m n. m.
Pohoří	Vysoké Taury, Alpy
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko
Prvovýstup	28. července 1800
Hornina	zelená břidlice
Poznámka	nejvyšší hora Rakouska

Saalbach Hinterglemm

Údolí Saalbach Hinterglemm

Užijte si hory a pokochejte se přírodou:
Velké jeviště pro aktivní cyklisty a pěší turisty, kochající se milovníky přírody a rodiny – léto v Údolí her Saalbach Hinterglemm nabízí vhodnou nabídku pro každé přání na dovolené.

Zájezdy Rakousko on-line

Horským světem údolí Glemmtal doprovází turisty na každém kroku nedostižné panorama od Vysokých Taurn až po masív Leoganger Steinberge. Tam, kde jsou v chladném ročním období doma fanoušci lyžování a snowboardingu, čeká v létě na milovníky procházek a na alpské horské nadšence 400 km značených turistických cest.

Amsterdam

Amsterdam

nebo též Amsterodam je hlavní město Nizozemska od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Den Haag. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. Ve městě žije 761 395 obyvatel (sčítání lidu z 31. května 2009), kteří se hlásí ke 177 různým národnostem (duben 2009). Amsterdam je jedním z měst konurbace Randstad.

Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály. Nízká hladiny vody byla v kanálech udržována díky přehradám. Ve 13. století byla přehrada vztyčena v ústí řeky Amstel, tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od poplatků. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století je obchodně nejdůležitějším holandským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.

Na našich webových stránkách si můžete rezervovat hotely, pensiony, hostely a další tipy ubytování  v Amsterodamu on-line. 

Výhodné a levné akční letenky do Amsterodamu zde

Prodej zájezdů    Zájezdy do Nizozemí on-line

K nejstarším architektonickým památkám patří dva původem gotické farní kostely, a to Starý kostel Oude Kerk ze 14. století a Nový kostel Nieuwe Kerk, oba dnes slouží jako výstavní síně. Daleko mladší – až z 19. století- jsou jezuitský kostel sv. Františka Xaverského a dodnes katolický farní kostel sv. Mikuláše s novobarokní kupolí.

Z veřejných staveb nejstarší je gotická obchodní Váha s věží, ze 14. století, která postupně přestavována sloužila různým účelům.

Historické centrum Amsterdamu je zastavěno převážně domy ze 16. – 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů).

Moderní pomník před univerzitou byl roku 1978 vztyčen nizozemskému filozofovi Baruchu Spinozovi, který zde žil a pracoval. Panel s textem o jeho životě, malovaný portrét a knihy jsou vystaveny v Židovském historickém muzeu.

Město je proslaveno muzei a galeriemi. Na rozlehlém Muzejním náměstí Museumplein stojí blízko sebe situována tři muzea: Rijksmuseum, Van Gogh Museuma Stedelijk a budova opery.

• Rijksmuseum (česky Říšské muzeum) je největší muzeum umění v Nizozemí. Vzniklo v době republiky Batávie roku 1798, po té co byl roku 1795 svržen místodržitel princ Vilém V. Oranžsko – Nasavský a jeho umělecké sbírky zabaveny. Sbírka 200 nevýznamnějších objektů byla otevřena roku 1800.

V úvodních sálech Rijksmusea jsou na modelech lodí, portrétech námořních hrdinů, mapách a uměleckořemeslných výrobcích z námořního obchodu ilustrovány nizozemské dějiny 16.- 18. století. Dále jsou představeny portréty a emblémy vlády princů dynastie Oranžsko-Nasavské a skupinové portréty představitelů města. Mezi nimi k největším plátnům patří Hostina Svatojiřského spolku ostrostřelců, konaná u příležitosti podepsání podepsání mírové dohody po Třicetileté válce roku 1648 v Münsteru, obraz namaloval Bartholomeus van der Helst. Největší část sbírek tvoří obrazy a sochy. V letech 2011 – 2012 se historická novorenesanční budova muzea (vystavěná v letech 1876 – 1885) opravuje, dvě třetiny sbírek jsou zavřené. Proto jsou v úvodu expozice olejomalby a kresby nizozemských a vlámských malířů od 17. století. Nejznámějšími obrazy jsou Noční hlídka, Židovská svatba, portréty, autoportréty a zátiší od Rembrandta, obrazy Mlékařka a Žena čtoucí dopis od Jana Vermeera, portréty Franse Halse nebo Žena s lékařem a Veselá rodina od Jana Steena.

• Van Goghovo muzeum prezentuje největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru Theovi. Dále jsou v suterénu vystaveny obrazy Paula Gauguina, Claude Moneta, Felixe Valottona, Pabla Picassa a Henri de Toulouse-Lautreca.

• Stedelijk museum prezentuje velkou sbírku moderního umění.

• Dům Anny Frankové, ve kterém se během druhé světové války ukrývala rodina židovského zubního lékaře Franka až do prozrazení a popravy v roce 1944, je věnován expozici o utajeném životě rodiny. Čtrnácti- až patnáctiletá dcera Anna Franková psala svůj deník, který byl po válce vydán v mnoha jazycích.

• Židovské historické muzeum spravuje významné historické a umělecké sbírky nizozemských židovských rodin od 16. do 20. století v budově přistavěné ke staré synagóze. Proti němu stojí Portugalská synagóga.

• Botanická zahrada je situována nedaleko odtud na břehu kanálu.

• Námořní muzeum sídlí v budově bývalé Východoindické námořní společnosti (VOC). Ve čtyřech traktech budovy se představují jednak sbírky dokumentárních předmětů, dále v jižním křídle je interaktivní expozice o třech oddílech. První pojednává o dějinách nizozemských zámořských výprav, druhý o velrybářství, a třetí o lodích a nánmořnících. Před muzeem kotví přesná kopie jedné z prvních námořních lodí společnosti VOC, je přístupná se vstupenkou do muzea.

• Historické muzeum města Amsterdamu se zaměřuje na slavné etapy vývoje města, slavné rodiny a dokumenty.

• Begijnenconvent je bývalý konvent, kostel a kaple bekyň. Vznikl v 15. století z několika domů, v nichž žily neprovdané zbožné ženy ctnostným životem. Středověké domky vyhořely, později postavené budovy v 19. století přešly pod anglikánskou církev, dodnes slouží svému účelu.
• Rembrandthuis – Rembrandtův dům je památníkem malíře s přesně rekonstruovanými interiéry od kuchyně přes přijímací sál s vystavenými obrazy, ložnici a ateliér. Vystavuje se také významná sbírka Rembrandtových grafických listů a měditiskových desek.

Varšava

Varšava

(polsky Warszawa, výslovnost  je hlavní (od roku 1596) a největší město Polska. V roce 2010 měla 1 720 781 obyvatel, s okolní aglomerací 3 003 000. Varšava leží ve středním Polsku v historickém Mazovsku na středním toku Visly ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m.  Zájezdy Polsko on-line 

Varšava je také hlavním městem Mazovského vojvodství. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový.
Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (Politechnika Warszawska), Varšavská ekonomická škola (Szkoła Główna Handlowa) a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr. Ubytování ve Varšavě on-line

První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12.a 13. století. Po tom, co vévoda z Płocku, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel Mazovského vojvodství a v roce 1413pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce 1526 bylo vojvodství začleněno pod polskou korunu. V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského Sejmu, trvale zde Sejm sídlí od roku 1569. Roku 1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království. Ubytování v Polsku on-line
Kvůli své výhodné centrální poloze mezi Vilniusem a Krakovem v polsko-litevském společenství se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie Nové Východní Prusko. Roku 1807 bylo město osvobozenoNapoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se sešly tehdejší mocnosti Rakousko, Rusko a Prusko(Vídeňský kongres), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska.To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech1830 a 1863 jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.

Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci první světové války v roce 1918 se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce 1919 se Polsko dostalo do válečného konfliktu s bolševickým Ruskem o historická území na Ukrajině a v Litvě. V bitvě u Varšavy (1920) polská vojska zcela zničila jednotky Rudé armády útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.

Druhá světová válka byla zahájena 1. září 1939, kdy Německo napadlo západní část Polska. Zároveň bylo 17. září 1939 napadeno Polsko Sovětským svazem od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k Německé říši a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou pronacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.

Při okupaci města nacisty byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace – několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv.Varšavského ghetta. Když se Němci v rámci Hitlerova „konečného řešení“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k židovskému povstání. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.

V červenci 1944 sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Stalinnebyl nakloněn myšlence nezávislosti Polska, proto polská londýnská exilová vláda dala rozkaz ilegální polské Zemské armádě („Armia Krajowa“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Rusové. Dne 1. srpna 1944, když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila Varšavské povstání.

Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena a Němci mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Hitler ignoroval dojednané podmínky kapitulace a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když 17. ledna 1945 přecházeli sovětští vojáci přes Vislu, zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % města bylo zničeno, včetně historického Starého města a Královského hradu. Přeživší bojovníky Zemské armády ruské NKVD zabilo nebo poslalo na Sibiř.^[zdroj?]

Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání.

Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta Bolesława Bieruta a Varšava se stala hlavním městem komunistické Polské lidové republiky. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal “celý národ stavět novou Varšavu”. Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přestože byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu.

Novou dominantou metropole se stal Palác kultury – vybudovaný ve stylu socialistického realismu, jako “dar národů Sovětského svazu polskému lidu”. Slavnostně byl dokončen roku 1955.

V roce 1980 bylo zrekonstruované historické Staré město zapsáno do historického dědictví UNESCO.

Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové hlavní nádraží, ležící na důležité varšavské dopravní tepně Aleje Jerozolimskie, je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. Tramvajová síť, kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderníautobusy. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou metra.

Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako Hotel Mariott či Blue Center. Nová doba po roce 1989 pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra.

Krakow

Stránky připravujeme

Zájezdy do Polska

Dachstein

Dachstein

je horský masiv v Severních vápencových Alpách. Nejvyšší vrchol, Hoher Dachstein, je zároveň druhou nejvyšší horou Severních vápencových Alp. Je nejvyšší horou rakouské spolkové země Štýrsko(Steiermark) a Horní Rakousko (Oberösterreich), protože přes vrchol probíhá zemská hranice mezi těmito spolkovými zeměmi. Na březích Hallstatského jezera bylo objeveno jedno z nejstarších lidských sídel.

Zájezdy do Rakouska on-line

Nejvyšší bod	Hoher Dachstein(2995 m n. m.)
Nadřazená jednotka	Severní vápencové Alpy
Sousední jednotky	Totes Gebirge,Salzkammergutberge, Nízké Taury
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko
Horniny	vápenec
Povodí	Enns

Vídeň

Vídeň

(německy Wien) je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň od1. ledna 1922 jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousy. Leží na řece Dunaj a se svými 1,7 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. V seznamu měst podle kvality života

Zájezdy do Vídně

Wien / Vídeň

Zemská vlajka Vídně	Zemská služební vlajka Vídně
Velký znak Vídně	Malý znak Vídně
Status:	spolková země Rakouska astatutární město
Zakladatel města:	Římané
Letopočet založení města:	15 př. n. l.
Rozloha:	414,65 km²
– z toho souš:	395,29 km² (95,33 %)
– z toho vodstvo:	19,36 km² (4,67 %)
Nejvyšší bod:	542 m (Hermannskogel)
Nejnižší böd:	151 m (Lobau)

Vídeňská pánev je díky své výhodné poloze a příznivému klimatu nepřetržitě osídlena už odmladší doby kamenné. Jméno dostalo místo po keltské osadě Vedunia, což v překladu znamená lesní potok.

Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto Římany, kteří na místě dnešního centra města vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Neslo jméno Vindobona a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před germánskými kmeny. Roku 180 při tažení proti Markomanůmzde zemřel císař Marcus Aurelius. Římané opustili město v 5. století, ale osídlení v místě nikdy zcela nezaniklo a ve středověku bylo na římských základech obnoveno opět do podoby města.

Druhé obléhání Vídně Turky (1683) podle oleje Franze Geffelse

Roku 1155 učinil markrabě Jindřich II. Jasomirgott Vídeň hlavním městem Rakous, na základěPrivilegia minus (1156) povýšených na vévodství. Při návratu z křížové výpravy byl na území města zajat anglický král Richard I. Lví srdce. Výkupné složené za jeho propuštění se stalo stimulem pro rozvoj města, významného obchodního střediska v Podunají. Za vlády prvním Habsburků se Vídeň jako jejich sídelní město stala na čas centrem říše, které se po nástupu Lucemburků přesunulo do Prahy. Roku 1365 zde byla založena třetí nejstaršíuniverzita severně od Alp, v roce 1438 se Vídeň opět stala rezidenčním městem císařů. Nedlouho poté zde bylo zřízeno i biskupství (1469). Ve dvacátých letech 16. století se Vídeň stala centrem podunajského soustátí, které zahrnovalo rakouské, české a uherské země a s krátkými přestávkami jím zůstala až do roku 1918. V letech1529 a 1683 byla u Vídně odražena turecká vojska, která do té doby úspěšně postupovala přes celý Balkán.

Vídeňský kongres stanovil po napoleonských válkách novou velmocenskou rovnováhu v Evropě

Město bylo centrem jedné z evropských velmocí a rezidencí římského císaře a jeho dvora. Běhemnapoleonských válek se stalo hlavním městem nově vytvořeného Rakouského císařství, roku 1814 byl do Vídně svolán kongres, který řešil nové poválečné uspořádání Evropy. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století bylo poznamenána bouřlivým rozvojem města. Na místě hradeb vznikla rozsáhlá okružní třída lemovaná veřejnými budovami – Ringstraße, nově byla přestavěna podstatná část města a dřívější předměstí se propojila s vnitřním městem. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel dva miliony, Vídeň byla čtvrtým největším městem na světě. Byla i významným centrem uměleckého života.

Velkou ranou pro město byl rozpad Rakousko-Uherska v roce 1918. Město ztratilo své zázemí v obrovské říši a stalo se předimenzovaným centrem malého Rakouska, postihl ho i odchod převážné části českého a slovenského obyvatelstva do nového Československa (roku 1910 zde žilo cca čtvrt milionu Čechů a Slováků). Roku 1921 se Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí. Mezi válkami byla baštou socialismu v Rakousku, při krátké občanské válce roku 1934 stála v centru bojů. Roku 1938 však již její obyvatelé připravili triumfální uvítání Adolfu Hitlerovi. Rakousko bylo do roku 1945 připojeno k Německu a Vídeň ztratila pozici hlavního města. Po skončení války bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a SSSR, USA, Francie a Velká Británie spravovaly Vídeň deset let.

Lago di Como

Jezero Lago di Como

Komské jezero  (italsky Lago di Como nebo Lario podle latinsky názvu Lacus Larius) je fjordovité jezero v Itálii jež se v podobě vidlice „Y“ rozdvojuje k jihu (Lago di Lecco). Je bohaté na ryby. Nachází se na územíprovincií Como a Lecco v Lombardii. Má rozlohu 146 km², je 51 km dlouhé a 4,5 km široké. Po Gardském jezeře a Lago Maggiore je třetí největší v Itálii a se svou maximální hloubkou 410 m patří mezi nejhlubší v Evropě. Leží v nadmořské výšce 197 m.  Zájezdy-pobyty Itálie

Rozloha	146 km²
Délka	51 km
Šířka	4,5 km
Max. hloubka	410 m
Nadm. výška	197 m
Přítok vody	Adda, Mero
Odtok vody	Adda
Sídla	Como, Lecco
Oblast	Lombardie
Státy	Itálie
Světadíl	Evropa

Komské jezero (italsky Lago di Como nebo Lario podle latinsky názvu Lacus Larius) je fjordovité jezero vItálii jež se v podobě vidlice „Y“ rozdvojuje k jihu (Lago di Lecco). Je bohaté na ryby. Nachází se na územíprovincií Como a Lecco v Lombardii. Má rozlohu 146 km², je 51 km dlouhé a 4,5 km široké. Po Gardském jezeře a Lago Maggiore je třetí největší v Itálii a se svou maximální hloubkou 410 m patří mezi nejhlubší v Evropě. Leží v nadmořské výšce 197 m.Jeho břehy jsou většinou prudké a skalnaté.

Na východní a severozápadní straně je sevřeno poměrně vysokými horskými masivy Alp (Monte Legnone, 2 609 m). Leží v místech, kde se v minulosti posunoval Addský ledovec a u Alta Brianza se rozděluje na dvě části. Jezero na severu začíná u města Colico a na jihu končí jihozápadní rameno u města Como a jihovýchodní rameno u města Lecco.

 Trajekt Ghisallo, Varenna

Komským jezerem protéká řeka Adda (levý přítok řeky Pád). Vlévá se do jezera u Colica a odtéká u Lecco. Do jihozápadního ramene žádný významný přítok nevtéká. Druhým nejvýznamnějším přítokem je řeka Mero, přitékající z jezera Lago di Mezzola.

Díky mírnému podnebí v okolí roste bohatá vegetace. Jezero je vyhledávaný turistický cíl s množstvím lázeňských míst aparků. Na jezeře je rozvinuté rybářství (pstruh, síh, kapr) a místní lodní doprava. Existuje lodní spojení mezi městyVarenna, Menaggio a Bellagio.

 Břeh jezera u Varenny

 

 

                                                                                                                                        Bellagio

Paznaun-Ischgl

Ischgl, Galtür, Kappl, See

Lyžování na nejvybranější úrovni, koncerty za účasti světových star v alpské metropoli životního stylu Ischglu, dokonalé potěšení pro rodiny v Silvaparku Galtür, to nejlepší pro děti v zážitkovém parku Sunny Mountain Erlebnispark Kappl,  zimní pohádka v See – Paznaun v Tyrolsku nabízí zimní zážitky v řádu superlativů a s maximální rozmanitostí   Zájezdy Ischgl on-line

Ischgl –  alpská metropole životního stylu

V Ischglu v tyrolském Paznaunu se myslí a žije v samých „nej“. V zimě se zde spojuje v dokonalém souznění vynikající nabídka zimního sportování a nepřekonatelná škála zábavy. „Vesnice“ Ischgl s 1.500 obyvateli není jen všeobecně známým, dokonalým a mnohonásobně vyznamenaným rájem zimních sportů, kde to žije zábavou čtyřiadvacet hodin denně. Koncerty Top oft he Mountain se světovými hvězdami uprostřed sjezdovky představují jedinečnou zábavu, horské  chaty zase nabízejí gurmánské požitky a exkluzivní lyžařskou gastronomii v prostředí avandgardní architektury. Ischgl je samozřejmě dokonalou lyžařskou oblastí, mimochodem největší propojenou v Tyrolsku (240 kilometrů sjezdovek) – s nejmodernějšími lanovkami a vleky a jistotou sněhu až do začátku května.

Silvapark Galtür

Pod zvučným názvem Silvapark se skrývá koncept, který přináší nový rozměr zimního sportování právě pro rodiny. Celá lyžařská oblast je rozdělena do speciálních komplexů, které každému příznivci lyžování a snowboardingu umožňují užít si zimních radovánek, něco nového se naučit nebo něco nového vyzkoušet. Pro každý stupeň pokročilosti se nabízí komplex šitý na míru se zajímavými úkoly a výzvami. Při prvním sněhovém safari na světě lze tuto oblast zimních sportů poznat v celé její různorodosti. Spektakulární a romantické zároveň je noční lyžování na osvětlené sjezdovce, dlouhé přes 2 kilometry. Navzdory veškeré „akci“ zůstal však Galtür takový, jaký byl odjakživa: tyrolská horká vesnice se spoustou šarmu a původních tradic ve vysoko položené alpské krajině

Kappl a See

Uprostřed majestátního světa hor leží idylické horské vesnice Kappl a See a lákají k pravým lyžařským radovánkám až do nadmořské výšky 2.700 metrů. Rozlehlé lyžařské oblasti jsou zárukou nezapomenutelnéo zimního zážitku pro celou rodinu.

Zážitkový park “Sunny-Mountain Erlebnispark“ v Kapplu uvede v nadšení všechny děti. S odbornou péčí zkušených instruktorů se zde malí adepti pomalu a hravou formou naučí stát na prkýnkách. Velkorysé podmínky na sjezdovkách, přívětivost k rodinám a jedinečný poměr ceny k poskytovaným službám v lyžařské oblasti je lákadlem pro hosty stejně jako pro místní obyvatele. 33 kilometrů sjezdovek všech stupňů obtížnosti garantuje jedinečné potěšení z lyžování začátečníkům i pokročilým.

 Zájezdy Rakousko

Sjezdovky Ceník skipasů

1.050 m – 2.872 m.n.m.

65

31

8

3

0

	snadný	70 km
	střední	183 km
	obtížný	70 km
	Celkově	323 km

UBYTOVÁNÍ     POPTÁVKA

Kitzbühel

Kitzbühel 

(česky dříve Kobylí) je město v rakouském Tyrolsku ležící na řece Kitzbühler Ache, v nadmořské výšce 762 metrů, mezi horskými vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn(1996 m). Je také administrativním centrem okresu Kitzbühel.

Zájezdy-lyžařské pobyty Kitzbühel

Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských turistických a sportovních středisek. Ve městě a přilehlých obcích Reith, Aurach a Jochberg se nachází 516 ubytovacích podniků (z toho 6 pětihvězdičkových hotelů) s celkovou kapacitou 9200 lůžek.

Kitzbuhelerhorn

Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody světového poháru v alpském lyžování. V létě se stává centrem golfu – v okolí města jsou dvě osmnáctijamková a dvě devítijamková hřiště a další se brzy začne stavět. Pravidelně se tu koná také jeden z turnajů ATP Generali Open. Od roku 1988 se také jezdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.

Hahnenkamm

V okolí města je síť turistických stezek a horských cest v celkové délce přes 500 km – např. na Hahnenkamm, Kitzbüheler Horn, Schwarzsee.

Kützbühel ski mapa, interaktivní

Kitzbühel-Kirchberg, sjezdovky

800 – 2.000 m. n. m.

17

26

9

1

0

Sjezdovky, ceník skipasů

	snadný	69 km
	střední	77 km
	obtížný	24 km
	celkově	170 km

LYŽAŘSKÉ ZÁJEZDY A POBYTY

Nassfeld

připravujeme

Zájezdy do Rakouska on-line

Lyžařské zájezdy Nassfeld on-line

Pitztal

Ötztal

připravujeme

Kaprun/Zell am See

Bormio

Kronplatz

Livigno

Lignano

Bavorsko

Klopeiner See

Petzen

Bad Gastein

Bad Gastein

Sölden

Tauplitz- Altaussee

Region Tauplitz, Altaussee

nacházející se ve výšce 850 – 2 000 m.n.m. nabízí jedinečné přírodní krásy, přátelskost poskytovatelů služeb a idylický život v malebných vesničkách.
Pro milovníky cykloturistiky je připravena řada tras od náročných výstupů až po lesní cesty a horské pastviny.

Mezi zajímavé cyklotrasy patří Salzkammergut Radweg dlouhá 47 km, která vede od zámku Trautenfels v Ennstal přes rašeliniště Laasen a národní chráněnou oblast Ödensee až k Blaa-Alm v Altausee.

Jiné cyklotrasy vedou okolo pěti jezer nebo v okruhu solné komory až k Hallstattskému jezeru.

Kromě výše zmíněných možností lze využít doprovodných spojovacích cest a naplánovat si vlastní cyklistický výlet.

Dovolená v Rakousku

Biketouren

Stubai

STUBAI

Nadmořská výška: 1. 000 – 3. 333 m. n. m.
Údolí Stubaital je známo  jako údolí čtyř ročních období,  nabízí dokonalé zotavení pro každého.

80 třítisícovek, bezpočet překrásných turistických cest a letní lyžování na ledovci.

Známé, útulné rekreační středisko, 20 km jižně od Innsbrucku, nabízí 110 km sjezdovek.

Zillertal

Zillertal

se nachází 40 km východně  od Innsbrucku na jižní straně údolí řeky Inn v Tyrolsku.

Sjezdovky  celkem  171 km

Modré     37 km
Červené  92 km
Černá     37 km
Skirouten cca 7 km
Zasněžené sjezdovky  cca 121 km
Nejdelší sjezd do údolí cca 8 km – kompletně zasněžený
Nadmořská výška lanovky v údolí  600 m
Údolí a horní lanovka – převýšení 1800 m
Horní lanovka na  Wedelexpress 2500 m
Lanovek celkem  37
Dopravní lanovka do  Kaltenbach – bez čekání
Sedačkové lanovky 10 *

Kotvy – 22

více na: http://www.hochzillertal.com/de/das-skigebiet/liftepisten/

Zájezdy do Rakouska on-line

Alta Badia

Alta Badia, Itálie -Trentino Alto Adige

Horský svět v srdci nejkrásnějších hor světa  je velmi působivý a zahalený legendami. Místní obyvatelé „Ladinové“ zde udržují dávné tradice a jsou velmi šikovní. Již od dob Římanů mluví ladinštinou a prožívají svou vášeň pro požitek a kvalitu. V Alta Badii můžete být jednoduše nároční. Součástí kvalitního menu je typická venkovská architektura horských statků ovlivněná krajinou pod vrcholky Dolomit, v kombinaci s pohostinností místních lidí. Co se týče kulinářské části této jedinečné harmonie, přichází ke slovu Gault Millau, Gambero Rosso či průvodce Michelin. O vrcholném kulinářském umění je však nejlepší se přesvědčit přímo na místě.

Horolezecká cesta Tridentina na Pisciadù patří k nejoblíbenějším horolezeckým cestám v oblasti masívu Sella a v celých Dolomitech. Přístup k ní je relativně krátký, výhled na údolí Alta Badia bere dech a v cíli čeká na horolezce horská chata. Výstup na zajištěnou cestu Tridentina na Pisciadù začíná na velkém parkovišti zhruba 4 km za vesničkou Colfosco ve směru na sedlo Grödner Joch/Passo Gardena. Výstup hustým borovicovým lesem vede až ke skalním schodům, odkud se s pomocí fixních lan dostanete až na velkou skalní terasu na úpatí skal masívu Sella. Vpravo od vodopádu Pisciadù již začíná konečně horolezecký výstup. S použitím pevně nataženého lana vystoupejte po skále vzhůru až k Schotterschlucht. Odtud můžete sestoupit přes Extner Turm nebo pokračovat dále vlevo na zavěšený most. Po výstupu se dostanete na náhorní plošinu a na horskou chatu Pisciadù Hütte.

Ideální lyžování pro rodiny, středisko Alta Badia ovšem ocení zejména rodiny s dětmi. Vleky a loučky pro děti se nacházejí v celém areálu, tedy ve všech pěti městečkách: Colfosco, Corvara, La Villa, San Cassiano a Badia vzájemně propojených lanovkami a skibusy (většina ubytovacích zařízení má vlastní skibusy, což je rozhodně dobrá volba, protože některá parkoviště pod lanovkami jsou zpoplatněná). Ale pro ty nejmenší jsou ideální zejména svahy nad Colfoscem. Je to taková sluneční skrýš… Výhodou je, že jste schování v údolí. Pokud si chcete  i s dětmi vychutnat více zážitků velkou roli hraje fakt, že jste v Alpách, vydejte se s nimi na náhorní pláně, kam se dostanete lanovkou Piz La Ila z La Villy či lanovkou Col Alt z Corvary. 

SKI – Alta Badia

Nadmořská výška	1324 – 2778 m.n.m.
Počet kabinek	1 + 7
Počet lanovek	29
Počet vleků	15
Počet sjezdovek	91
	8km  52km  72km  0
Celková délka sjezdovek	132 km
Kapacita/hod.	71100
Zasněžování/děl	ANO / 78

Lyžování

Cyklistika

Horská turistika

Aktivní dovolená v létě a zimě

Alta Badia turistický portál o horské oblasti

Monterosso – Cinque Terre, Itálie – Ligurie

Cinque Terre – Monterosso (Liguria, region La Spezia, Itálie)

 Mimořádná územní formace Cinque Terre pěti mini regionů, u nás známá  spíše pod názvem městečka Monterosso, je výsledkem působení skalních tlaků během několika tisíciletí. Vodní eroze zde vytvořila stovky zálivů a malých zátok. Toto území je obydlené již od dob dávno minulých. Částečně vděčí tento kraj za svůj vzhled i trpělivé práci lidských rukou. Jejich charakteristickým rysem jsou terasovitá pole vybudované na pobřeží jakož i neodmyslitelné skalní zdi. Zapomenutí tohoto koutu Ligurie, do kterého upadli místní lidé během trvání Janovské republiky, znamenalo záchranu přírodních krás a zachování původního rázu krajiny. Ani dnes není jednoduché dostat se do této lokality autem – nejvhodnějším dopravním prostředkem je vlak.

Vernazza – byla založena kolem roku 1000. Jméno je odvozeno od jména staré římské rodiny, jejíž otroci – po obdržení svobody, městečko založili. V dávné minulosti byla právě Vernazza nejprosperujícejším ze všech 5 míst tvořících Cinque Terre. Historické centrum je plné architektonických skvostů, dominují balkony, arkády a portály. Nachází se na skalnatém výběžku podél místní říčky, v současnosti zasypané. Vernazza oplývá velkým počtem malých bočních uliček spájených strmými schody, jakož I početními obrannými stavbami – věžovité domy, střelecká věž a hrad rodiny Doria – symbol dávné ekonomické prosperity. V blízkosti přístavu se nachází kostel Sv. Margarety z Antiochie (Santa Margherita d `Antiochie) s 40 metrů vysokou zvonicí ve formě osmiúhelníkového půdorysu.

Monterosso  –  je nejzápadnějším z městeček tvořících chráněná oblast Cinque Terre. Chrání ho kopce pokryté vinicemi a olivami. Má nádherné pláže, křišťálově čistou vodu, scenérii dominují strmé útesy. Aurorina věž, nacházející se na kopci Sv. Kryštofa (San Cristoforo) odděluje starou, původní středověkou vesničku od moderní části rozvíjející se podél pláže Fegina. Stará část města je charakteristická hradními zříceninami a typickými věžovitými domy, úzkými středověkými uličkami. V kostele Sv. Františka (San Francesco) jsou zachovány důležité umělecká díla, jejichž autorství se připisuje Van Dyckovi. V 16. století chránilo Monterosso třináct věží. Do dnešních dob za však z nich zachovaly pouze tři – hradní věž, zvonice kostela Sv. Jana (San Giovanni) a Aurorina věž. Místní pláž je největší z pláží lokality Cinque Terre a je také turisticky nejnavštěvovanější.

CORNIGLIA – počátky sídla sahají do období římského impéria. Za své jméno také vděčí jménu římské rodiny, jejíž území patřilo. Corniglia se nachází na několik set metrů vysokém útesu, na úpatí kopce, ze kterého je možné obdivovat nádheru ostatních 4 městeček tvořících Cinque Terre. Do centra města vás dovede “Lardarina” – cesta složená z 377 schodů. Druhou – a jednodušší – přístupovou cestou je sestup od vlakové stanice.
Corniglia má charakter zemědělské usedlosti, z toho vyplývá i místní architektura s nízkými budovami. Stará část města se rozprostírá kolem Via Fieschi – zříceniny ze 16. století. Významnou památkou je i kostel Sv. Petra – nádherná ukázka výjimečné lokální gotické architektury.

MANAROLA – má velmi staré kořeny – původně byla římskou osadou. Jméno pochází z latinského “Manium Arul” – oltárik věnovaný římskému bohu domu, Manila. Manarola je charakteristická věžovitýma domy obranního charakteru. Je umístěna na strmém skalním útesu. Hlavní náměstí se nachází v nejvýše položené části města. Centru městečka také dominuje gotický kostel, kaplička a zvonice. Mezi domy se vyjímá bílá cementová pyramida – znak pro námořníky. Manarola je nejklidnějším z uvedených míst, teprve nedávno objeveným turisty. Nabízí nenáročné relaxační procházky – ponad celou Via dell’Amore, která vede až do Riomaggiore.

RIOMAGGIORE – je prvním městem na cestě z La Spezia, nachází se v údolí říčky Rivus Maior. Stará pověst říká, že historické kořeny sahají do 8. století, kdy zde skupina řeckých uprchlíků pronásledovaných Lvem III. Isaurským našla úkryt. Typické věžovité domy, různě zbarvené, dosahují výšky 3 – 4 poschodí. Mají dva vchody: přední a zadní, který přímo umožňuje vstup do vyšších pater. V centru města se nachází kostel Sv. Jana Křtitele (San Giovanni Battista) postavený v roce 1340 biskupem Lunim, kaple ze 16. století a zříceniny zámku z 15.-16. století. V Riomaggiore začíná Via dell’Amore – turistický chodník napříč okouzlující krajinou vedoucí do blízké Manaroly.

Více o národním parku Cinque Terre naleznete zde

Ubytování: Hotel Manuela, Hotel La Spiaggia

Video : Cinque Terre díl 1: Monterosso – Vernazza – Corniglia

Mnichov

Mnichov

(německy: München, starobyle Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel jde o třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku)

Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty jde o město s největší hustotou osídlení.

Nejvyšším místem města je hora Warnberg v městském okrese 19 s 579 m n. m., nejnižším bodem 482 m n. m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.

Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky Museumsinsel s Deutschen Museum a v bezprostřední blízkosti takyPraterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např.Ammersee, Wörthsee nebo Starnbergské jezero. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnbergského jezera, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova – vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají také přes centrum, i když z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavbě metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher See v Anglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.

Zárodkem Mnichova je kostel Petersbergl; tady byla již v 8. století pobočka Mnichů z Kláštera Tegernsee. Jelikož Mnichov již v této době existoval, byl datum vzniku města stanovený            z posledního historického záznamu.

 První zmínka o Mnichovu jako Villa Munichen pochází z roku 1158, poté co bavorský a saský vévoda Jindřich Lev nechal poblíž sídla mnichů u kláštera Tegernsee postavit přes řeku    Isar most na místě dnešníhoLudwigsbrücke. Nechal ale zničit severnější most biskupa z Freisingu při Oberföhringu, aby vydělal na bohatém obchodu se solí do Augsburku. V letech  1214 – 1217 obdržel Mnichov městská práva.

Roku 1180 byl Jindřich Lev dán císařem do říšské klatby a byl mu zkonfiskován majetek včetně Bavorského vévodství. Poté bylo toto říšské léno včetně Mnichova uděleno Wittelsbachům. V roce 1255 došlo k rozdělení rodu na větev falckou (držela Horní a Dolní Falc, titul falckraběte a kurfiřtský hlas) a bavorskou (Bavorsko bez Horní Falce a vévodský titul). Poté přesídlili bavorští Wittelsbachové do Mnichova, kde žili až do konce první světové války. Město získalo druhé hradby, původní vévodský hrad (dnes Alter Hof), začaly se tu stavět paláce, z nichž některé existují dodnes.

 Oktoberfest v Mnichově

Marmolada

Marmolada

Marmolada ladinsky ( Marmoleda, německy Marmolata)  nejvyšší hora Dolomitů. Nachází se východně od Trenta v severovýchodní Itálii asi 100 kilometrů severo-severovýchodně od Benátek, ze kterých je za jasného dne viditelná. Tvoří ji hřeben orientovaný od západu k východu, který se skládá z několika vrcholů se snižující se výškou od západu k východu: Punta Penia (3,343 m), Punta Rocca (3,309 m), Punta Ombretta (3,230 m), Monte Serauta (3,069 m), a Pizzo Serauta (3,035 m). Během lyžařské sezony je hlavní sjezdovka Marmolady otevřená pro lyžaře a snowboardisty.

“Královna Dolomit” jak je jí někdy přezdíváno, kulminuje v bodě Punta di Penia (3 344 m) – nejvyšším v Dolomitech. Severní stranu v horní třetině pokrývá mohutné ledové pole o délce 4 km a šířce 1,5 km. Jeho vzezření je však velmi impozantní a propůjčuje masivu osobitý ráz. Z jihu se nám nabízí pohled na 800 m vysokou stěnu – sen řady extrémních horolezců. Věčné sněhové pole bohužel díky globálnímu oteplování nezadržitelně ubývá a každým rokem se citelně zmenšuje.

Marmolada
Vrchol	3343 m n. m.
Pohoří	Dolomity (část Alp)
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie

Ledovec je dobře přístupný. Kdo touží “sáhnout si” na něj, může využít příznivé ceny a nechat se lanovkou vyvézt až k chatě Rifugio Pian Fiacconi. Kabinkovou lanovkou dosažitelný je i druhý nejvyšší vrchol skupiny Punta di Rocca (3 309 m). Na podzim roku 1917 bylo v těle ledovce vyvrtáno na 8 km chodeb a zbudována celá městečka. V dnešní době ledovcové štoly již neexistují. Ustavičným pohybem ledového pole byly zničeny již krátce po skončení první světové války. Ale občas i dnes ledovec u splazu nečekaně vydá válečné pozůstatky – nezřídka to bývají mrtvoly frontových vojáků. I masiv Marmolady má své muzeum války. Je zřízeno v lokalitě hřebenu Punta Serauta (3 288 m), který byl důležitým opěrným bodem Italů. Území nazývané “Zona Sacra” ( posvátné, památné místo ), nabízí kromě zajímavostí z války i jedinečné výhledy. Další volně přístupné muzeum ( Museo della Grande Guerra in Marmolada ) je v budově druhé mezistanice lanovky na Punta di Rocca.

Ski amadé

SKI AMADÉ

Nejrozsáhlejší lyžařská oblast Salcburska sdružující 25 lyžařských center, je nejbližší (a po dálnici snadno dostupnou) lyžařskou oblastí z Česka, jež uspokojí i nejnáročnější lyžaře…

Ski ammadé nabízí 145 modrých sjezdovek, 181 červených sjezdovek a 30 černých sjezdovek. Pět zdejších zimních regionů představuje nejen největší lyžařskou oblast v Rakousku, ale také jednu z největších  Evropě…  Platí zde jeden společný skipas.

Kvalitní je kulinářská nabídka. Ve 260 lyžařských chatách a horských restauracích se podávají regionální speciality a rakouské víno. To nejlepší v lyžařské oblasti Ski amadé však nelze zachytit statistickými čísly: Fascinující výhledy na zasněžené hory, autentická lyžařská střediska, poctivá rakouská pohostinnost a útulné horské chaty.

Zájezdy ski amadé on-line

Letní sezóna nabízí možnost širokého sportovního vyžití-cyklistika, horská turistika, paragliding… Procházky kolem nádherných vodopádů Wilde Wasser.

Na horských chatách najdete dobré jídlo a pití z místních produktů, většinou v bio kvalitě…

Lanovky v létě vás přiblíží např. k vrcholkům Hauser Kaibling, Planai, Dachsteinský ledovec, Hochkönig… a to vstup zdarma- vše na na jednu vstupenku Sommercard, kterou místní hotely nabízejí v ceně pobytu.

Odpoledne lze strávit v akvaparku. Večer můžete posedět v příjemných restauracích a vychutnat si místní speciality…

Lyžařský region – Ski amadé 

• Salzburger Sportwelt Flachau
  • St. Johann / Alpendorf
  • Wagrain
  • Zauchensee – Flachauwinkl
  • Flachauwinkl-Kleinarl
  • Radstadt / Altenmarkt
  • Eben
  • Filzmoos
  • Goldegg
• Schladming Dachstein Planai-Hochwurzen

                FIS Alpine Ski WM 2013

• Hauser-Kaibling
• Ski Reiteralm
• Ski Fageralm
• Dachstein-Gletscher
• Galsterberg
• Ramsau
• Stoderzinken

• Gastein
  • Schlossalm-Angertal-Stubnerkogel
  • Sportgastein
  • Graukogel
• Hochkönig
  • Großarl
  • Dorfgastein
• Großarltal
  • Maria Alm
  • Dienten
  • Mühlbach

Sjezdovky Ceník skipasů

150

85

29

4

2

	snadný 145	280 km
	střední 181	483 km
	obtížný 30	97 km
	Celkově	860 km

UBYTOVÁNÍ

Mölltal

Mölltal

Mallnitz – lyžařská oblast Ankogel

Městečko Mallnitz s lyžařským areálem Ankogel nabízí široké červené sjezdovky ve svém vysokohorském kotli i níže položené tratě kryté lesem, vhodné za horšího počasí.

Ankogel je také ideální místo pro rodinu díky svému pohodově zvlněnému terénu.

Noční lyžování na Ankogelu je v ceně skipasu stejně jako osvětlená sáňkařská dráha. Dětské školky a cvičné vleky najdete u spodní stanice lanovky Ankogel. Délka sjezdovekAnkogel – Mölltaler je 92 km

SKIPAS 5 denní 4. 340,- Kč platný pro střediska:

Mölltaler Gletscherbahnen, Hochgebirgsbahnen Ankogel, Matreier Goldried Bergbahnen, Hochpustertaler Bergbahnen, Lienzer Bergbahnen, Bergbahnen St. Jakob, Bergbahnen Kals, Obertilliacher Bergbahnen, Kartitscher Liftgesellschaft

Lyžařské zájezdy Rakousko on-line