Stella Alpina

Příjemný 2-hvězdičkový pension Stella Alpina se nachází v klidné krajině, nedaleko pohoří Brenta, na rozhraní údolí Vall di Non a a jezera Kaltersee (Caldaro) v jižním Tyrolsku, kam se

dá dojet přes nádherné passo Mendola prudkými alpskými serpentinami. Ideální místo pro ty, kdo si chtějí užít italského venkova a aktivně využít nádherné cyklotrasy, stezky, horské silnice, které se mnohdy vinou mezi jablečnými a vinařskými sady s výhledy na majestátné pohoří Brenty…

Na kole dojedete k jezeru Lago di Tóvel, Lago di Giustina či do nedalekých vinařských rájů jako jsou Tramín (Termeno), Kurtatsch, Eppan, Auer… a ochutnáte v místních vinotékách lahodné víno z místních vinic nebo ovoce ze zdejších sadů… Užijte si vinařské cesty – strada del vino v Alto Adige… Navštívíte známý hrad Thun …

Na samotné vinařské stezce je velmi malá doprava a díky třem trasám můžete zkombinovat cyklistiku, požitek z vína a jídla a návštěvu středověkých hradů. Vinařství nabízí k ochutnávce vína z místních hroznů (Lagrein, Vernatsch a Gewürztraminer), ale i vína jako jsou Pinot Blanc, Sauvignon Blanc, Merlot a Cabernet.

Cena: od 990,- Kč/osoba/noc/polopenze, množstevní slevy, dětské slevy až 50% Itálie zájezdy on-line

Zvětšit mapu

Via delle Bocchette

Sedélka, štrbiny, rozsedliny – to je překlad italského názvu nejslavnější feráty světa. Trasa zajištěná ocelovými lany, kovovými žebříky a kramlemi zatlučenými do skal, nás protahuje nejdivočejšími scenériemi Dolomit v masívu zvaném Brenta.

Horský hřeben Dolomiti di Brenta se táhne v severní Itálii mezi městem Trento a lyžařským střediskem Madonna di Campiglio. Jede se sem přes Mnichov nebo Salzburg, Brenner a Bolzano.

Dálnice v Rakousku jsou placené dálniční známkou, v Německu se neplatí nic, Brennerský průsmyk je zpoplatněný mýtem a italská dálnice se platí na výjezdu podle ujetých kilometrů. V Madonně jsou všechny parkoviště placená. Největší je přímo pod lanovkou na Grosté. Levnější je vícedenní parkovné, než součet jednodenních stvrzenek.
Ferratové zájezdy on-line
Trasa
Celý přechod Brenty po ferátách ze sedla Grosté, kam jezdí z Madonny di Campiglio lanovka, k chatě Dvanácti apoštolů a dolů do městečka Pinzolo trvá obvykle tři dny. Noci lze strávit na chatách slavných horolezeckých jmen Tuckett, Alimonta, nebo Pedrotti.
Ubytování stojí mezi dvaceti a třiceti eury za noc, děti platí polovinu. Průkaz Alpenvereinu zlevní ubytování o polovinu. O prázdninových víkendech zde bývý plno, a tak je potřeba si zamluvit ubytování předem. Ve všední dny to není nezbytné. Návrat do Madonny je možný místním autobusem.

Doporučené vybavení

S sebou musíme nést pouze oblečení, přilbu, jídlo a pití na celý den a ferátový set. Vhodné je doplnit to turistickým cepínem na případná zaledněná místa a krátké ledovce. Vhodné jsou pevné pohorky. Na chatách se hodí vložka do spacáku nebo lehoučký spací pytel pod erární deky. V létě je důležitý krém na opalování a tmavé brýle.

Úžasné srázy pod nohama střídají úzké poličky v kolmých stěnách a ostré skalní hřebeny.

Místy si připadáme jako mouchy nalepené na zdi. Držíme se jenom kusu železa připevněného do žlutavého dolomitu. Pro jistotu jsme se připnuli k ocelovému lanu pomocí karabin a horolezeckého úvazku.

Před námi defilují štíhlé i rozložité skalní věže, malé ledovce a hluboká sedla. Mezi tím kličkujeme, kudy nás vedou lana.

Via delle Bocchette vede podél centrální části hlavního hřebene Brenty. Na ni navazují další kratší, ale stejně závratné feráty. Umožňují detailně prozkoumat celé pohoří, nebo trasy různě kombinovat. Díky nim můžeme sejít z hřebene, přespat na některé horské chatě a zase se na hřeben pohodlně vrátit.

V noci přijíždíme do světoznámého italského střediska Madonna di Campiglio. Dospíme na parkovišti a hned ráno se necháme vyvézt kabinovou lanovkou na široké sedlo Grosté (2446 m n.m.). Tady se v zimě lyžuje na širokých a dlouhých sjezdových tratích.

Alfredo Benini

Jdeme po plochých škrapových polích pod Cima Grosté. Obcházíme ji zleva po stoupajících lávkách a dále do Kamzičí štrbiny. Až sem byla chůze lehká a zajištěné úseky krátké.

Tady je poslední místo k navléknutí ferátového setu. Suťovou stezkou zleva obcházíme Cima Falkner (nejvyšší místo 2950 m n.m.). Sestup absolvujeme po prudkých lanech cikcak soustavou krátkých komínů a hřbítků.

Další skalní stupně nás dovedou nad obrovské údolí, kterému vévodí štíhlá věž Campanile di Vallesinella. Nedávno odtud ustoupil ledovec, a tak se můžeme dát bez obav doprava dolů po hustých značkách. Kde se údolí prudce sklání, tam je pár ocelových lan.

Ondru bolí hlava z výšky, opouštíme tedy hlavní hřeben a sestupujeme ke dvěma malým chatám Tuckett a Sella. V jedné večeříme a do druhé, vzdálené padesát metrů, jdeme spát. Bolení hlavy zaháníme pitím a acylpirinem.

SOSAT

Druhý den vyrážíme za úsvitu. V jedenáct hodin dopoledne se totiž Brenta obvykle zahalí do mlhy. Chceme být v tu dobu už na lanech.

Stezka SOSAT je středně těžká a dobře zajištěná. Vede v pravém úbočí Cima Brenta. Úžasnou ji činí několik kolmých žebříků, které nám umožňují překonat hluboké strže.

Mlha opravdu přišla, pohledy do skalních srázů jsou o to působivější. Ve výšce míjíme chatu Dei Brentei a u chaty Alimonta se napojujeme na hřebenovou túru. Po malém ledovci zasypaném kamením vystoupáme na sedélko Degli Armi (2749).

Bocchette Centrali

Úzkým hřebínkem rychle stoupáme pomocí žebříků a kramlí. Za čtvrt hodiny stojíme zadýchaní na začátku lávky Figari. Není těžká. Je úžasná!

Kolmou stěnu narušuje jen vodorovná lávka široká několik desítek centimetrů. Jištění je nataženým ocelovým lanem. Pokračujeme přes Sfulmini a Campanili Alto.

Kličkujeme štrbinami, hřebínky, komíny a stěnkami. Lano vede chvílemi po vlhké a studené severní straně, chvílemi po horkém jihu. Grandiózní závěr feráty obstarají lávky vysoko ve stěnách nad údolím Brenta Alta. Dovádějí nás na sedlo Di Brenta (2552).

Sestup je ubíjející. Klesáme bezútěšným ledovcovým údolím, pod sutí tušíme led, ale vodu k pití nenacházíme. Ta je až v chatě Dei Brentei (2182). Déšť nás žene rychle dolů.

Když vcházíme do lesa, čeká nás bohužel ještě dlouhé stoupání přes boční skalnatý hřeben do údolí Vallesinella a ke stejnojmenné chatě. Závidíme automobilistům, kteří tady parkují. My musíme dorazit po silničce do Madonny.

Matějovi vypovídají ve městě nohy. Rozbrečí se vyčerpáním. Nedivíme se mu. Byl to dlouhý a náročný den. Pro auto na horním konci města je to ještě tři kilometry, dojdeme pro něj s Ondrou. Mámu necháme s Matějem odpočívat v průchodu, kam neprší.

zdroj: Horydoly

Fotogalerie Brenta

Brenta

Brenta

(italsky Dolomiti di Brenta) je vápencové pohoří ležící v Itálii v provincii Trentino. Horopisně se masiv Brenta neřadí k Dolomitům, i když svou skalnatou hradbou a strmými štíty Dolomity připomíná. Délka masivu je kolem 40 km a šířka dosahuje průměrně 12 km. Krajina pohoří Brenta v sobě skrývá jak nepřístupné skalní stěny, vodopády, horské louky i jezera, tak ledovce. Téměř celý hlavní hřeben je propojenzajištěnou cestou zvanou Via Bocchette.

Turistické zájezdy do Itálie on-line

Nejvyšší bod	Cima Tosa (3 173 m n. m.)
Nadřazená jednotka	Východní Alpy, Jižní vápencové Alpy
Sousední jednotky	Ortles, Adamello-Presanella,Gardské hory
Podřazené jednotky	Hlavní hřeben, Paganella,Monte Gazza
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie
Horniny	vápenec, dolomit
Povodí	Adige

Cima Tosa Lago di Molveno

Pohoří Brenta je na východě vymezeno tokem řeky Adige, kde na jihovýchodě leží významné město Trento. Od pohoří Gardských hor odděluje Brentu řeka Sarca a na západě od mnohem vyšší skupiny Adamello-Presanella. Dolina říčky Noce tvoří hranici masivu na severu. Pohoří zaujímá plochu 700 km².

Pohoří se dělí na tři pomyslné skupiny. Hlavní hřeben je dlouhý 25 km a táhne se ve směru sever – jih. Skládá se z několika menších podcelků, které prezentují vždy samostatné vrcholy, ale obecně ho lze rozdělit na severní, centrální a jižní. Zde, takřka uprostřed hřebene, také leží nejvyšší vrchol pohoří – Cima Tosa (3 173 m). Dalším významným celkem, který již nemá tak výrazný charakter, je travnatá oblast hor na jihovýchodě – Paganella se stejnojmenným nejvyšším vrcholem (2 125 m). Monte Gazza je poslední skupinou patřící do pohoří Brenta. Leží na jihu a výška masivu dosahuje 1 774 m.

Vrcholy

Cima Tosa (3 173 m)
Cima Brenta (3 150 m)
Crozzon di Brenta (3 118 m)
Cima Ambiez (3 102 m)
Cima Mandron (3 033 m)
Torre di Brenta (3 008 m)
Cima Brenta Alta (2 960 m)
Pietra Grande (2 937 m)
Cima Sella (2 917 m)
Cima del Falkner (2 914 m)
Cima del Groste (2 901 m)
Campanile Basso (2 883 m)

Turistickým centrem je město Madonna di Campiglio na západě pohoří. Ve východní části je to samotné Trentoa uvnitř hor nalezneme turistický magnet oblasti, jezero Molveno s městečkem Molveno na svém břehu. Na severu je to zase červeně zbarvené jezero Tovelsee (1 175 m) ležící na konci doliny Toveltal, kterou se táhneasfaltová silnice z obce Tuenno. Celé pohoří je doslova protkáno hustou sítí značených cest. Některé z nich jsou zajištěné. Nejznámější ferratou Brenty je slavná dálková cesta Sentiero delle Bocchette (Via Bocchette) vedoucí napříč celým pohořím. Jeho překonání je mezi příznivci zajištěných cest vyhlášené.

Chaty